Posmutnělá.

Bezva, takové příběhy bych měla číst ráno k snídani. Spánek mi spíš ty baterky vymlátí, než nabyje. Každý potřebuje takovouhle múzu.

koiška: Snad nezůstane. A když nepřijde, přijde něco jinýho. Díky za čtení i komentář.

Trvá to dlouho a přece zmizí, mezitím napíšeš pár básní ryzích

Každý rok je míň i poutí.

A brána už zůstane otevřena napořád...snad přijde.

Tak tedy aˇkrálíček dělá radost.

Hezká.

Opravdu povedená, nejvíc mě zaujal smířlivý konec. A jako věrná čtenářka zdravím všechny známé metafory :-)

Dobré, i když neveselé. Tak hlavně nevyplivnout sny.

Bolavé a procítěné. Jsou tam moc hezká místa, nejvíc se mi líbí" "smích mi zní zase opravdově" a "i ticho od tebe má váhu".

Relikvie doby minulé, to je přirozený úhyn. Nemyslím dědka, ale stánky. Je to taková škoda?

Kouzelná..

Velmi zvláštní diskuse. Domnívám se že autorce nešlo ani tak o reálný návrat do jisté, zidealizované doby, spíše se asi jedná o povzdech nad dnes často chybějící prostou bezprostředností ve vztazích, sounáležitostí a schopností se radovat z jednoduchých věcí, společně s jinými lidmi. Fakt je že se sociální vztahy redukují a lidé se stále více izolují a stávají se v mnoha ohledech netolerantní.

Skvělé..

Líbí..

Orionka: ano máš pravdu, dokonce jsi se trefila i jak to původně bylo. Je to jen pocit napsaný pro někoho, komu jsem to musela přeložit do angličtiny. Určitě to předělám, hlavní je, že zase můžu psát a vrátila se mi chuť do života ;)

hmmm

a dál????? Poměrně infantilní

Pěkné a sugestivní. Jen mě rušily některé detaily, lépe než "další okamžik" by myslím znělo "v dalším okamžiku" a postrádám čárku ve verši "akorát abychom neshořeli". Líbilo by se mi tu myšlenku ještě zdůraznit a rozdělit do dvou veršů: "jen tak akorát" a "abychom neshořeli".