To je silnější než by se zdálo
nemnoho slov neříká málo.
Potkávám ty panny z porcelánu
natržený zepředu i vzadu
duše sebou vlečou jak oka
punčoch jim tečou
mužské bajonety jim
křehké ruce ,nohy sečou
A oni stojí, nové dražby
v seznamkách se bojí.
Už nemají co ztratit
SNAD NALEZNOUTI ??
...sebe ...ůctu...
nemnoho slov neříká málo.
Potkávám ty panny z porcelánu
natržený zepředu i vzadu
duše sebou vlečou jak oka
punčoch jim tečou
mužské bajonety jim
křehké ruce ,nohy sečou
A oni stojí, nové dražby
v seznamkách se bojí.
Už nemají co ztratit
SNAD NALEZNOUTI ??
...sebe ...ůctu...
Taly to neuchopím, ale některé části se ve mě něčeho dotýkají... moc pěkné
Nemoc dnešní doby..
neplýtváme slovy
jen obrázky míjíme
tak jak sebe...
neplýtváme slovy
jen obrázky míjíme
tak jak sebe...
Víš, za jedno zabití je třeba 15 let vězení. Za 100,200,1000 zabití se rozdávají metály za statečnost. Zpívali jsme buď vsigdá světit slonce pod Stalinem. Historie se jen převléká a nikdo není ten hodný.
Upadl dudlík
v chůvičce to již praská, zní
v řev zvířete
změní se ten hlásek medový.
Mámo vstávej !! naše ,,piha na víčku"
ječí že má rýmičku.
v chůvičce to již praská, zní
v řev zvířete
změní se ten hlásek medový.
Mámo vstávej !! naše ,,piha na víčku"
ječí že má rýmičku.
Mou dceru opouštějí muži
neví proč.. Proč?
Trápí jí ten kolotoč.
Mně taky, když vidím jí
jak hledá slunce mezi mraky
déšť pláče jí z očí
ve stejném scénáři dokola
se točí. Slovem debil
to vždy končí.
neví proč.. Proč?
Trápí jí ten kolotoč.
Mně taky, když vidím jí
jak hledá slunce mezi mraky
déšť pláče jí z očí
ve stejném scénáři dokola
se točí. Slovem debil
to vždy končí.
Nádherný a léčivý. Kdysi se my kmotra uklonila a odešla a to jsem ,,jen" psal a plakal zároveň. Psal jsem dopis na rozloučenou. Byl dlouhý... Děkuji Vám všem za vše. Jí to stačilo aby odešla.
Konec nevyřčen byl, jen otazník tu zbyl, zda můžu říci směle ať táhne tam kam ho posílám...
Každý má v sobě tenhle mrak a někdy fakt cítí jeho velký tlak
Vzdouvá se a roste dosti, až naplní i naše kosti
Však nejlépe ho zaženeš, když se mu do očí vysměješ
Měj úsměv. Miras
Vzdouvá se a roste dosti, až naplní i naše kosti
Však nejlépe ho zaženeš, když se mu do očí vysměješ
Měj úsměv. Miras
Kolik radosti a kolik smutku? Je to snad na příděl? Radostí jak blázen užívej a ze smutku si moudrost ber.
Krásný konec víkendu. Miras
Krásný konec víkendu. Miras
Kam poděla se teplá slunečná rána,
snad křidly je přikryla černá vrána
Listí si obléká šat na barevný ples,
kostlivců stromů je plný temný les
Krásný večer. Miras
snad křidly je přikryla černá vrána
Listí si obléká šat na barevný ples,
kostlivců stromů je plný temný les
Krásný večer. Miras
A možná i kdyby nebyl modré barvy, oči zamilovaných vše vidí po svém....
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
helples [12], AlexDrobecek [11], Leluš [10], Elis_Nordan [8]» řekli o sobě
casa.de.locos řekl o NoWiš :Herec, básník, pretentious twat, nezávislý intelektuál a bratr ve všem kromě krve.

