Leslie: to mě těší, děkuji

Cuk: nevím, děkuji

Dandy: děkuji i za verše

Mlčeti Zlato: máš pravdu, děkuji

LadyLoba: děkuji

koiška: netrápím se, děkuji

Hezká, hezky plyne , je dobré být moudrý, jen škoda ,že až ke stáru . Já bych to brala trochu dříve. Jo kdybych věděla....

Hanulka: Moc si vážím tak milého a krásného komentáře, Děkuji za zastavení.

Mlčeti Zlato: Děkujiiii, že se ti líbí.

Strach se může zahojit, ale ne sám, ne bez odvahy a potřeby alespoň nakouknout za provaz. Je moc hezká a maluje pěkné obrazy, ani mi nepřijde tak smutná. Spíš zamyšlení se nad lidmi a kontrasty mezi nimi. Osobně se považuju za větroplavce, plachty se mi sice v bouři dost potrhaly, ale pracuji na opravě.

A potkává je proto, že je maluje, nebo maluje proto, že je potkává...? Hezká, k zamyšlení.

Tíha vyjádřena s tvou typickou lehkostí a nádhernou obrazotvorností. Díky.

Krásně mě vtáhla do tvého poetického světa, taky jsem ji mohla číst třikrát. A pak smutek - možná to tak působí jenom na mě, ale je vlastně děsně smutná. Jako bys s lehkostí a poetičnem vyjádřil lidskou krutost, aniž bys ji přímo pojmenoval, a právě tím ses jakoby mimoděk dotkl její podstaty. Ale třeba ji jen chápu úplně jinak, skrze svojí vlastní perspektivu...

Ta je milá a hezky plyne, skoro jako písnička. Jen v tom posledním verši, kdybys přidal jednu slabiku, znělo by to rytmicky lépe. :-) Třeba místo "mám tak rád" by mohlo být "mám tolik rád". Ale to je jen drobný návrh, je to jediné místo, kde jsem se při čtení zadrhla a v závěru je to trošku škoda.

koiška: Děkuji. A jdu dál

koiška : zní to jako krásná poezie, jemná, zasněná a plná romantiky přírody i lidského citu. Ta lehkost, s níž se prolíná zvuk zvonku v trávě s obrazem modrého kvítku v klopě, vytváří kouzelnou atmosféru. Moc líbí a díky. Hezký den !

Jééééééé. To se mi líbí. Milé po ránu. Tak krásný den.

Mám vlčí máky spojené s touhle písničkou: https://m.youtube.com/watch?v=W1tLIQbpwbY
Kdysi jsme ji hráli kamarádovi na svatbě. Jestli je někdo ukázkovej šovinistickej macho, je to určitě on a jeho tatík. Tenkrát ale brečeli oba. A před 14 dny, když jsme na Dunaji přivožralý u ohýnku vytahovali starý vykopávky, přistihl jsem ho, jak řve zas. Ani nevím, proč to píšu. Jen mi to tak naskočilo po přečtení. Promiň :)

Yana: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/gott-karel/zvonky-stesti
-s-darou-rolins-4119
:-)

Hanulka: Díky, až na tu poslední větu se shodneme a to jsem moc ráda. Ten závěr to předchozí prohlášení ale trochu popírá. Vím, že jsem v básních hodně osobní, ale přesto básně nejsou deník a lyrický subjekt a autor nejsou totéž. Ozývám se s tématem, které považuju za důležité, a které zdaleka přesahuje mou osobní zkušenost a chápu, že může být nepříjemné o něm číst - nikoho do toho ale nenutím. Jen bych ráda uvedla na pravou míru, že to, jestli se trápím nebo ne a kam to případně vede, opravdu z nějakých psaneckých střípků není (a nemá být) vidět a sdílením svých textů ani nikoho nevybízím k tomu, aby to hodnotil. I tak děkuji za přečtení a za starost.