Líbí se mi, když autor v textu píše přesně o tomto ;)

Jsou míň, než si myslí.

Magnolije jsou krásné.
Ale v době jejich květu se jahodníky probouzi k životu.
Zahradničení mne vlastně živí.
Vůně truskavců copy laskavců.
Doušek vody ze studánky.
V mechu kniha sama
obraci své stránky.
Jak v herbaři vni
listek čtyřlisku.
Nelpí rosa na listku.
Výra obrací se ke štěsti.
Kniha zavřená ,roscestí.
Cesty tři jak sestry kde se jejich
život dělí.
Svede která znich,sever,zapad,jich.
Kniha v podpaždí.
Tělo v podpláští.
Kroky padi pěšinou.
Snad že cesty prominou.

pekný obraz si namaľovala

pedvo : milý Péťo, děkuji. Buďme šťastní, že máme vnoučata, pokračování našich rodů.

Hanulko, ty se lepšíš. Řekl bych, že už to nebereš z jedné vody načisto, ale přečteš to po sobě a případně trochu upravíš. Přitom v tom zůstává vše původní, co tam bylo. Třeba se mýlím, ale tohle dílko je radost si přečíst, tím spíš, že mám také takovou vnučku. Ahoj.

Hanulka: Já děkuji :-)

Dandy: Děkuji Ti, Dandy.

Mandy78: Dík.

Děkuji moc.

Květů plna zahradka kuřat plna ohradka.
Někomu pění pivičko jinemu vino přeje zdravičko.
Však v osení posedět raději v vlka nevědět.
Jarní slunce kouše

Námět se mi pořád líbí, ale je dost neučesaná a název mi přijde, že souvisel s něčím,co už v básní není...viz. komentář Taron. Je zvláštní jak to člověk časem vidí trochu jinak :)

Řekla bych dost dobrá i kdybys ji napsala dnes. Jen toho když a jakoby je tam moc, bylo by to lepší ob řádku.

Super!

Mám to podobně, akorát bych to nikdy nenapsala tak hezky a mile,na to jsem moc zaujatá.

Hanulka: moc děkuji za komentáři, potěšil

Musí to bolet. Bolest nám říká, co je opravdu důležité. Rodit jenom tak, jako když si uplivne, jak by to na světě vypadalo? Už takhle je dost přelidněno:)
Pěkná báseň, i když možná zbytečně smutná.

Psavec : jak z Ladových obrázků. Děkuji.

pedvo : Péťo, děkuji a přeji krásné svátky jara.

Psavec : Milánku, já děkuji a přeji krásné svátky jara.