Někdy doufat nestačí

Na větrech času poletují mraky
Naděje, myšlenky, a skryté znaky
Chtěl bych tě zavolat ze snu
Ale ztratili jsme k sobě cestu

Chvíle odloučení, co hojit mají
Ale srdce říká, co ústa tají
Jsi snad jediné mé přání
Srdce se k tobě sklání

Jsi útočiště když se ztrácím
Jako maják kam se vždy vracím
Pošetilý snílek doufá i přesto
Že v tvém životě už není místo

Už nevím jak to jinak říct
Někdy ticho vydá za sto slov
Tolikrát vyšel jsem ti vstříc
A jindy by stačilo, jediné slovo

Došla mi slova k tobě
Zbyl jen cit v prázdnu
Když protivím se sobě
Podobám se bláznu

Probouzíš ve mně něhy
Za obzor a ještě dále
Jsi moje, jen mezi řádky
Sám stojím na temné skále

Možná oba stojíme na jiných ostrovech
Naše cesty míjejí se ve snech
Někdy i všechno je málo
A málo je víc než vše