3.3.26

Už vlastně nemám ti co říct, čas utekl a já odešla s ním.

Vstříc životu bez tebe, a i když občas chybíš mi furt.

už nejsi můj záchranný člun

Doufala jsem v jiné konce, však rozhodly jsme se skočit prudce.

jen každá na jinou stranu

Konečně už nečekám.
Na tvůj další krok, na láskyplný tón, na společné usínání..

už jen tichý skon a odříkání

Mazání si vzpomínek nepotřebných, uschování oblíbených a i když říkají mi:

notak, zlob se přece!

Nechci utopit se v téhle řece.
Hněvu a nenávisti, vždyť byly jsme si sebou jisti.

i když na čas kraťounký..

Krátký čas to byl, to vím, však dal mi rady potřebný.

netrhat se na kusy
nevymýšlet pokusy
neprosit se o pozornost
neztratit svou osobnost

Neničit se pro lidi, co přes palubu mě hodili, nebojovat za druhé, co nechali mě v samotě.

Být tu hlavně pro sebe, zahojit si rány sama, nedělat tak velký drama.

..z toho že jsem tu teď sama..

Vzala jsi mi toho tolik, lásku zahrabala jsem teď v poli, abych ji už nenašla.

Dala jsi mi ještě víc, vážit si těch správných míst, kde druzí vidí mě, jasně a upřímně.

Kdy naposled jsi opravdu viděla mé JÁ?

šťastné výročí, má stará lásko