|
Na písmáku listopad 2010; původní anotace: z poutě na hranici fun-tazie - psáno koncem září(2010)
|
Přes eukalyptové háje
Cesta voňavá je
Až do Santiaga
Noha bolí - přesto chvátám
Pak autobusem jet
Na samý "Konec světa"
Až na Pobřeží smrti
Mořem provoněný vzduch
Vedle mne spokojeně dýchá
A co bude zítra?
Raději se neptat ...
Jsem vděčná za chvíle
Jsem vděčná za chvíle
Když kvůli mně
I Ty teď dýcháš
Cesta voňavá je
Až do Santiaga
Noha bolí - přesto chvátám
Pak autobusem jet
Na samý "Konec světa"
Až na Pobřeží smrti
Mořem provoněný vzduch
Vedle mne spokojeně dýchá
A co bude zítra?
Raději se neptat ...
Jsem vděčná za chvíle
Jsem vděčná za chvíle
Když kvůli mně
I Ty teď dýcháš
Báseň v poho. Měla by sis zase dát nějakou cestu. Žít přítomností je v poho, nikdo ještě nic lepšího nevymyslel. V tom to maj dobrý třebas ti cikáni, serou na práci, nějak bylo, nějak bude, šlohnou slepici a relativní pohoda.
Brigita: A proč už teď nemůžeš? Včera jsem se bavil se 79 letou vrátnou v bazénu, dává 25 km s krosnou, jezdí na kole. Dřív dělala závodní cyklistiku, tak jí asi zůstala láska k pohybu. Můj novej vzor.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

