LadyLoba: to jsem ráda a moc přeji

Mlčeti Zlato: no, toť otázka, ano mám závislost a nemůžu se nabažit, jsem protivná bludička sama sobě:-), děkuji

Taky jsem psala a možná zase někdy budu psát smutné, teď mi je vcelku fajn s tím co mám ...

ale to čičiči bych zcela nezatracovala, od koček se dá učit jak si dojít
po pohlazení a nestratit nezavislost

Rezavá Plechovka: tak to mě těší, dík

koiška: jo, vždyť svítím;-) to jen někdy člověk smutní a pak to napíše, děkuji

Dandy: žiju určitě:-) to vím jen prostě občas bloudím, dík

LadyLoba: tak to máš naprostou pravdu a vím a smutním jen v básničkách, když přijdou, děkuji

Ne každá láska odchází takhle, z mnoha mých ex, jsme dodnes přátelé ... Když eros vystřídá Philips je to fajn a když to dozraje do agapé, to je teprve pecka

Super, mě se to líbí a oslovuje mě to a až komentář od dámy s nulkou mě upozornil, že to asi nepsala žena ... o to víc palec nahoru ...

Zajímavá...

Takže tě vlastně obohatil?

Drsně smutná ... Ach jo

Líbí

Miras2250 : tak tohle nedávám. Někdy může být zjevné, když se autor snaží psát z perspektivy, která mu není vlastní, a výsledek pak působí neautenticky. Pokud má příběh reflektovat vnitřní svět ženy – její hluboké emoce, zkušenosti, nuance myšlení – a přitom cítíš, že je to jen povrchní napodobenina, pak je frustrace naprosto oprávněná.
Autentičnost v psaní není jen o tom, že autor rozumí svému tématu, takhle by to žena nenapsala. Když se to nepovede, čtenář to okamžitě pozná – a pokud je text napsán s určitou naivitou nebo zkreslením, je to nepřirozené. Promiň.

Trochu mě děsí, ale zároveň se mi moc líbí...,,Prášky proti smutku jsou jen objížďka smrtelné nehody¨..wau

Jak čisté a pravdivé vyznání. Sníme a toužíme po opravdovém citu, snad existuje a jednou přijde ..

Mnohovýznamové s jedním zacílením. Zamotávám se - rozmotávám se a jdu za světýlkem do bažin... Mají bažiny něco společného s bažením? Ba že.

Tak ta je moc hezká :)

Hmm, no to je pěkné.