|
|
Napůl otevřené dveře
Pár neúplných kreseb
Noci dlouhé odříkání
Hlas šeptající v dálce
Prázdné místo u stolu
Otisk dlaně v prachu
Nevyřčené řádky slov
Oči zbylé pro pláč
Slova uvízlá v hrdle
Vítr spěchající krajinou
Zhaslé lampy v oknech
Čas pádící mezi rukama
Myšlenky běžící pozpátku
Dny mizející v nenávratno
Vzácné chvíle nadějí
Co dřív než přijdou, odchází
A přece v tichém koutě
Kde světlo sotva dýchá
Zůstává něco živé
Co čeká… a neutichá
Pár neúplných kreseb
Noci dlouhé odříkání
Hlas šeptající v dálce
Prázdné místo u stolu
Otisk dlaně v prachu
Nevyřčené řádky slov
Oči zbylé pro pláč
Slova uvízlá v hrdle
Vítr spěchající krajinou
Zhaslé lampy v oknech
Čas pádící mezi rukama
Myšlenky běžící pozpátku
Dny mizející v nenávratno
Vzácné chvíle nadějí
Co dřív než přijdou, odchází
A přece v tichém koutě
Kde světlo sotva dýchá
Zůstává něco živé
Co čeká… a neutichá
Jooo, moc hezké, plné naděje...ačkoli trochu rozervané a tápající, ta naděje v závěru je plná víry, že stojí za to žít, se všemi myšlenkami co občas bolí
Moc hezké a ten závěr ... je nadějný, protože to živé, co čeká a neutichá je právě naděje. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Myšlenky v prázdnu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Odvrácená strana města
Předchozí dílo autora : Tichý břeh

