|
Chvíle světla, klidu a ticha.
Okamžik, kdy člověk zpomalí a na nic nespěchá.
Jen je.
 03.05.2026 0 4(0) 0 |
Slunce dneska svítí jinak.
Jako by mělo radost samo ze sebe.
A já… možná trochu taky.
Stojím mezi květinami,
ruce opřené o dřevo,
a na chvíli nedělám vůbec nic.
Žádný spěch.
Žádný hluk.
Jen světlo,
co se odráží ve skle
a zůstává na kůži o vteřinu déle, než by mělo.
Usměju se.
Ne kvůli někomu.
Kvůli sobě.
Možná není potřeba pořád něco řešit.
Možná stačí jen stát,
dýchat,
a nechat ten moment být.
A ono to stačí.
Dneska jo.
Jako by mělo radost samo ze sebe.
A já… možná trochu taky.
Stojím mezi květinami,
ruce opřené o dřevo,
a na chvíli nedělám vůbec nic.
Žádný spěch.
Žádný hluk.
Jen světlo,
co se odráží ve skle
a zůstává na kůži o vteřinu déle, než by mělo.
Usměju se.
Ne kvůli někomu.
Kvůli sobě.
Možná není potřeba pořád něco řešit.
Možná stačí jen stát,
dýchat,
a nechat ten moment být.
A ono to stačí.
Dneska jo.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slunce mezi květinami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Doba, která všechno ví
