|
Chvíle světla, klidu a ticha.
Okamžik, kdy člověk zpomalí a na nic nespěchá.
Jen je.
|
Slunce dneska svítí jinak.
Jako by mělo radost samo ze sebe.
A já… možná trochu taky.
Stojím mezi květinami,
ruce opřené o dřevo,
a na chvíli nedělám vůbec nic.
Žádný spěch.
Žádný hluk.
Jen světlo,
co se odráží ve skle
a zůstává na kůži o vteřinu déle, než by mělo.
Usměju se.
Ne kvůli někomu.
Kvůli sobě.
Možná není potřeba pořád něco řešit.
Možná stačí jen stát,
dýchat,
a nechat ten moment být.
A ono to stačí.
Dneska jo.
Jako by mělo radost samo ze sebe.
A já… možná trochu taky.
Stojím mezi květinami,
ruce opřené o dřevo,
a na chvíli nedělám vůbec nic.
Žádný spěch.
Žádný hluk.
Jen světlo,
co se odráží ve skle
a zůstává na kůži o vteřinu déle, než by mělo.
Usměju se.
Ne kvůli někomu.
Kvůli sobě.
Možná není potřeba pořád něco řešit.
Možná stačí jen stát,
dýchat,
a nechat ten moment být.
A ono to stačí.
Dneska jo.
07.05.2026 06:56
Je z toho cítit vyjádření vnitřního klidu, taková vyrovnanost a smíření...
05.05.2026 06:18
I to se mi stává, že na chvíli se moment - čas zastaví a nechám sebou projít jen okolí, abych uviděl něco jinak, než předtím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.