Gora: Děkuji moc

Momentka má do sebe sílu prožité chvíle.
Jen bych opravila překlep v názvu/Ž je navíc/, pak - Z prstýnku a naopak - S jitrem...

Docela síla... kolik románů máš vlastně již napsaných?

Tato báseň mi připomněla, že bych měl/a napsat něco podobného jako https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=40125-praha-hlavni-nadraz
i-stvoridla-brno-hlavni-nadrazi , ale kde by byl Přerov, Studénka a Bohumín. Zvláštní, jaké asociace mi vyvolává...

Místy mám potíže textu porozumět, nejvíc v části „maybe this love
this yearning love made safe by impossibility is forgiveness“, to mi ani nejde rozložit na věty. Ale celkově na mě text působí živým a konzistentním dojmem a dovedu si podle něj utvořit působivou představu, jen si nejsem jistý/á, jak nazvat ten pocit, který evokuje; je to trocha stesku po domově, trocha smutku a trocha trpkosti.

Tato báseň na mě silně zapůsobila. Zdá se mi, že se v ní určitým způsobem poznávám. (Přinejmenším odpovídá to, že už delší dobu píšu převážně pro sebe.) Mám strach, že ti neslyšící řvouni, zvouce se aktivisty/kami, přesvědčí společnost, že účel světí prostředky a že když má druhý člověk méně pokrokové názory, je v pořádku ho za to napadat, ponižovat a urážet. To je to, z čeho teď mám největší strach, a projektuji si to do té přestavy temna, bolesti a ohně. Zajímalo by mě, co si pod tím představují druzí lidé.

Děkuji za další provokativní příležitost k zamyšlení.

snake_01: díky, už jsem myslela, že je to báseňka jen tak do deníčku...

Lenča: díky, Lenčo...

snake_01: to mě moc těší, děkuju ti...

Nádherné, živé momenty, naplno vtáhnou...

Dandy: Díky :-)

moc pěkné

Jak jsem říkal - až budeme dělat slovník českých kigo, na zrnka melounu nesmíme v letní sekci zapomenout.

Psavec: díky a pěknou neděli!

Dandy: díky moc.

oslov radek: Děkuji

Super

Super

Líbí

Gora: V Porubě taky, dík za nákuk.