Tak mě připadají parádní.

Miňko: Dík.

Když se rohlík v bříšku vzpříčí? Pobavila.

Skvělé.

Psavec: Dik za přečtení,nevim kde se vzal.

Psavec: jak to myslíte? :)

Gora: Díkec.

Nemůže se přece nechtít.

Zajímavý kousek.

Můra73: Díky moc.

Váha je můj odvěký nepřítel:-)... dobré, Psavče.

Můra73: to mě těší, Můrko:)

Není to marný.
Dalo by se i takhle:

Jak trestanec

ve svém vlastním světě.

Myšlenkami v kleci uzavřený,

žíznivý a hladový.

Ač zlomený a sám,

netoužím po odvetě

Jak starý barák

po požáru zničený...

Zaujalo, těším se na pokračování.

Pán je, jak je vidno, znalec!
Sním zrnka rýže sotva půl
a váha na mě bere hůl,
s gustem vzhůru zdvihá palec.

Nezvaný: Díky za veršíky.

Gora: V překladech se jednalo o výběr z výběru, vynikající texty. Ale bez ohledu na můry :), prostřední je plný text, líbí se mi.

Můra73: děkuju, není to nic složitého /když srovnávám s přeloženými od snakea.../, takže moc díky.

To mi připomnělo jednu moji starší věc. Jmenuje se Zrcadlo a váha.

Zrcadlo a váha

otázky mi dává,

stále stejné pokládá

nesmysly mi vykládá.



Váha a zrcadlo

jak by to dopadlo,

nemít já vás

žilo by se snáz.



Štěstí vaše, že jste věci

a ne živé bytosti,

neřešte mé stravování

a podobné hlouposti.



Váho a zrcadlo

teď mě to napadlo

já vás můžu přece

utopit dole v řece.

pro mě je žárovkové neodolatelné