To je mi překvapení, co za příběhy mohou projikovat některá haiku. A to je na tom nádherné.

V tomto případě se držím trochu stranou a pozoruju, že i když jeden přírodní úkaz ustal, ještě stále doznívá...je to uklidnující pohled. Moc jsem si ho užila.

Nádherné haiku.

Mlhavou nostalgii můžu a hodně...

Mlčeti Zlato: opojný je trochu lepší... vidím, že slovo Písek má nevímproč velké P... a vůbec - když navazuješ na předchozí verš, přijdou ti ta velká písmena v pořádku? /jen dotaz/:
Že... Že... Nerad + Pískem.

Nechci se tě nijak dotknout, protože k tomu není důvod ...
navíc k dotekům je zde lyrický subjekt, jak se domnívám.

I přenádherné, k tomu přímo předurčené situace, mohou být v rozporu s momentálním, či faktickým emocionálním rozpoložením.

Moc ráda jsem tento překvapivý text četla.

Gora: kmotrov:
...a co opojný. To by šlo???

Přirozeně je v tomhle konkrétním textu kireji opravdu umístěné za prvním veršem. Je to místo zlomu textu. "Odjely vlakem" se váže k těm osobám, které už jsou pryč - v minulosti. Ostatní se odehrává v přítomnosti. Umístění před větve vyznívá nepřirozeně, vlastně jsi vytvořil kireji druhé, což brání švihu, který je dalším ze základních požadavků na haiku.
Jinak se mi tu moc líbí právě ta neurčitost vyjádření, kdo vlastně odjel. Budí to nedořečené příběhy v mysli čtenářů. Hlavní přísada haiku je to, co jde za napsané. Mával nejdřív ještě někdo na perónu, pokračují už jen větve? Líbí se mi.

Můra73: myslíš, že kireji před větvemi není vhodné?
Já ho tam umístil pro natažení okamžiku poznání, protože mávat můžou rodiče, babičky, kdokoli. Tady za nimi mávají - větve.

To vyjádření, jak se chce před lijavcem schovat i déšť, mně hodně baví.

Lenča: Opětovný dík.

Prima :-D

Příjemné, zajímavé počtení

Psavec, díky

kmotrov, přiznám se, že spojení s Cimrmany mě původně nenapadlo, ale tak bravurně jsi to popsal, že celou scénu vidím v barvách. :)

snake_01: Chvílemi se nám pod stanem zdálo, že se k nám před tím lijavcem chce za každou cenu schovat i déšť. :)

Povedené.

Dandy: Dík.

:-)
Já v tom zase vidím Cimrmana. Prostě užít slovo lijavec, co mi může jako první naskočit? Ještě když si vezmu, jak ta voda odnáší kamínky z cesty, vidím jak herci odnáší z jeviště kulisy.

Pokud jde o myšlenkový přesah, čtu to například takto: Liják je poutníkovi překážkou v cestě a svým způsobem tak narušuje cestu jako takovou. Zároveň by to šlo ale vykládat obráceně - poutník (lyrický subjekt) se po lijáku vrací na cestu a obnovuje pouť. Zároveň, samozřejmě, se všechny podobné interpretace odehrávají pouze v hlavě čtenáře, a to je správné...

Pěkný příběh.
Spěch sebou nese i tohle.

No jo lésti do obilí
neni dobrej nápad..