pak už jen tma, no
 20.10.2022
9
Les zavírá větrem listí
pak už jen tma, no

Nutíš mě pít pít pít z pítek ptáků dlaněmi
ty tmo všelijaká němá
po břicho plná můr
umrlců
ty jedna tmo
je v tobě chladno vítr fouká oknům na obličej neprůsvitný mráz
na dno se usídlil křižák samotář
omotává podsvětím křídla much tanečnic
trpká tmo co v tobě nahá nalévám z konvice červené šípky
pak tě na chvilku uvidím: máš žaket a tváříš se provinile
pojď si sednout nastavím ti sokolnickou rukavici abys tak nebolela zatnutými pařáty
čepičkou z mědi a cínu předpovíš budoucnost
pak mi budeš onikat
sráz za láskou spouštíš na podlahu bosýma nohama jako štvanou zvěř
každý rok za dnem měníš tváře
někde tam přepsalas můj obličej
moje tmo to tys byla sen i kat
 20.11.2023 07:55
Nerozumím tomu. Nelíbí
 27.10.2022 13:12
pro Gora, Psavec, Moonell

Děkuji za nakouknutí a slovo... :)
 22.10.2022 07:14
Něco v tom je. Ještě se to úplně nevylouplo ze skořápky, ale je to tam. Neboj se nebýt čitelná.
 21.10.2022 22:30
Zaujala.
 21.10.2022 19:32
Je poznat, že je báseň prožitá. Výborné čtení, jde do hloubky.
 21.10.2022 17:48
Sasanka: Lenča: človiček:
Děkuju za čtení a slovo. Moc. Mám ji ráda, je to můj život.
 20.10.2022 18:57
Bílá tma co křičí tichem
mráz polapený srdcem, břichem
Duše stromů, lidí ví
že daň si celník stanoví.
 20.10.2022 15:27
Hodně zvláštní,ale pěkná.
 20.10.2022 14:02
Zajímavá, líbí se mi

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.