 12.03.2023 4 377(14) 0 |
Skláním se nad uzlem -
kolem mě poskakuje
vnučka.
Záhon růží -
na trnu se nafukuje
igelitový pytlík.
Zatarasený chodník -
obcházím šest mobilů
v kruhu.
Šumavský samotář -
sněhem se sbíhají
šlépěje.
kolem mě poskakuje
vnučka.
Záhon růží -
na trnu se nafukuje
igelitový pytlík.
Zatarasený chodník -
obcházím šest mobilů
v kruhu.
Šumavský samotář -
sněhem se sbíhají
šlépěje.
12.03.2023 - 17:29Psavec: Haiku je především nesubjektivní poezie vycházející z filosofie zenu. Je plodem pozornosti ke světu v jeho takovosti nebo, chceš-li, v jeho fenoménu. Podstatný je pro ně přítomný okamžik zaznamenaný bez pomoci různých "západních" figur jako je metafora, personifikace atd. Nebere si na pomoc abstraktní myšlenky, které se rodí v mysli jako plod subjektivní spekulace. Nejtěžší je zachytit konkrétní obraz a objevit v něm přesah. Haiku není omezeno tematicky a minimálně od dob Santoky Tanedy ani počtem slabik. Existují jazyky, ve kterých by haiku s dodrženým počtem slabik nebylo možné psát.
12.03.2023 - 12:08Hezké mini. Haiku je lyrický útvar, většinou s přírodní tematikou, který je tvořen trojverším s počty slabik 5–7–5.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
56 - 59 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : 60 - 63
Předchozí dílo autora : 52 - 55
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
