no. kráása!!!! 8 )

"a já jsem chvilku nedýchala" . . .
jak moc je mi to známé.

jo, děkuju...ta mi teď sedla...

jen aby potom ta ryba, co se rozdává a zachraňuje ostatní sama neutonula a nezůstala na dně té řeky..;)

jsem taky utopená...má to něco do sebe i když nedokážu pojmenovat co...:)

souhlas....rýmování jak má být:) pohladí a potěší:)

rry: upřímně? čím častěji se to zopakuje, tím větší mám radost, že se líbí:)) takže děkujuu:)

LUKiO: merci, merci:) té pozitivní krásy asi nikdy není dost, jak tak koukám:) přesvědčím sama sebe a asi vpluju do pozitivních proudů:P

Homér: a zrovna ta pasáž mi přišla nejobyčejnější a chtěla jsem ji změnit:))) ale teď už mi tam sedí, padne...

a děkuju:)

drsné,děsivé ale krásné...piš více protože píšeš krásné básně

chtěla bych tě slyšet na autorském čtení..
báseň plna obrazů provokuje..

vracím se, nejde toto přečíst a odejít jen tak..

to je krásný:)

LUKiO: nevim, možná to ani mně nic nedalo. dík za názor:)

rezka: díky. vážně mě to těší:)
Lizzzie: :)
rry: taky se nechci opakovat. ale slušnost je slušnost. děkuju:)

:) děkuju

dala bych Tip nebo bod vědět jak:-))

...ehm.. nechci se pořád jen opakovat... takže... prostě a jednoduše: líbí!!

Nějak si nejsem jistá, jestli se mi to líbí :)... ale dostala mě...a hlavně závěr sloky:

Meluzína zimních nocí prozpěvuje (ten náš) tichý žalm...
Je to melodie strachu
a v jejím chladném obětí vznáší se němé múzy a hladí tě po šíji, když touhou svou se obracíš k nevěře. Jsou vysoké - tóny relativních pravd.
(Kdesi na konci chodby vytrvale zvoní telefon.)

zpřelámané kosti žížal jsou reálné jako tvoje MY..
proti zdi házím zbytky nevyřčených vět,.

moc dobré..