|
Táto báseň bola písaná viac ako kritika než umelecké dielo.
Je to zamyslenie sa nad zabednenosťou dnešnej spoločnosti.
|
Plavím sa životom
a sledujem ľudí.
Sám seba sa pýtam
kto vo tme blúdi.
Otázky...
Kto si ich kladie ?
Kam dnes vietor
človeka vanie ?
Nenachádzam slov ...
Vidím ťa !
Áno, si to ty.
vo vlastnej špine
v reťaziach zavretý.
Si ako sarkofág.
Zvonka si pozlatený.
A vo vnútri ?
Poviazaná mŕtvola.
Smeješ sa z mojich slov...
"Chcem sa len baviť.
Všetko čo je možné
v tomto svete zažiť.
Hlavne nemyslieť."
a sledujem ľudí.
Sám seba sa pýtam
kto vo tme blúdi.
Otázky...
Kto si ich kladie ?
Kam dnes vietor
človeka vanie ?
Nenachádzam slov ...
Vidím ťa !
Áno, si to ty.
vo vlastnej špine
v reťaziach zavretý.
Si ako sarkofág.
Zvonka si pozlatený.
A vo vnútri ?
Poviazaná mŕtvola.
Smeješ sa z mojich slov...
"Chcem sa len baviť.
Všetko čo je možné
v tomto svete zažiť.
Hlavne nemyslieť."
Ze sbírky: Človek
14.05.2011 20:03
Eliška Vobrubová
Připojuji se k předřečníkovi.
Báseň vyjadřuje, co též silně s nelibostí vnímám - klouzat po povrchu a hlavně nemyslet. Zdá se to být mottem naší současnosti. Naštěstí nejsou všichni takoví. Ale příliš často mám dojem, že těch klouzajících je víc.
Báseň vyjadřuje, co též silně s nelibostí vnímám - klouzat po povrchu a hlavně nemyslet. Zdá se to být mottem naší současnosti. Naštěstí nejsou všichni takoví. Ale příliš často mám dojem, že těch klouzajících je víc.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.