comptined'unautreété

stále se mi zdá jeden sen dokola. když se probudím, oddychnu si, že už jsem z něj venku a v tom si uvědomim, že pořád ještě spim. znovu se probudim a znovu zjistim, že spim. chytá mě panika, že se snad nikdy nevzbudim. a možná z tý hysterie nakonec doopravdy procitnu. jsem pak strašně zmatená. hledám nějaký pevný bod, který by mi dokázal, že jsem skutečně vzhůru. většinou se obrátím na tu stranu, kde spíš ty a pevně se k tobě přitisknu. přičichnu si k tvé šíji a pohladím tvůj zadek. jsem tak ráda, když jsi doma. cítím se v bezpečí a milovaná. cítím se spokojená.
dívám se teď z okna na pána se psem. není to belmondo. sedí tu s pudlem. a dva kluci si ho hladí. když jim pes chce olíznout ruku, leknou se. a pak se tomu řehtají. pán se taky směje. je rád, že za ním ty děti přišli. nemohli je s manželkou mít. paní dnes bolely nohy, tak se šel s andrém projít sám.
celý nebe je dneska nacucaný vodou. mraky těžknou nad hlavou. úplně vidim, jak se prohýbají pod vahou deště. ještě neprší. ale bude. ve vzduchu je cítit voda. ta, co mám ve skleničce a kterou spláchnu záchod. voda.
chodila jsem teď zase chvíli do školy. a bavilo mě to. bylo na tom fajn poznávat pořád nový lidi a vidět jiný národy. jinou mentalitu, názory. jsem jiná než japonec. měl odbarvenou hlavu. špatně mu to chytlo, tak byl zrzavej. tomoki. kluk z tokia, co neuměl slovo francouzsky a na každou otázku se s úklonem usmál. amrita namyšlená holka ze švycu, co z toho možná vyroste. natascha hledající sebevědomí, cestující, opalující se, osamělá s nevýrazným obočím. ambiciozní johanna. němka. prototyp studenta a milý holky od vedle. uřvaná argentinka, co se nikdy nečeše a nemaluje. a francouzky, co všechno „j´adore“. já jsem tady holka z východu. každej jsme odněkud.
škoda, že neumíme vidět, jak rostou stromy. jak raší poupata. mohli bysme to pozorovat jenom, kdybysme si to pořád fotili nebo točili a pak si ty fotky poskládali za sebe a rychle prohlíželi nebo kdybysme z nahrávky sestříhali film. ale kdo by se s tim dělal. a to je můj problém se spoustou věcí. nestojí mi to za to. abych se přemohla. protože to není tak důležitý, abych to měla. jsou pro mě zásadní jen některý věci. zapomněla jsem, jak se píše. už nemám ten elán. neumím se soustředit a všechno, co napíšu, mažu. nemám ráda předělávky (kromě coverů), a tak to rovnou mažu. ale nejsou to tuny slov. jsou to vyzáblý jednoduchý věty. prostá slova u sebe. je jich jen pár a není jich škoda, už mi to nějak nejde. chci se to znovu naučit. asi potřebuju vytrvat.