hmmm...hezké :)

How much do I love you jde. Zní to lehce krkolomně ale není to problém. (Pokud chce říct něco ve smyslu "Ale já tě opravdu miluju") Co se týče tématu a zpracování viz výše... Jinak trochu k jazyku.

Painy neexistuje -> painful
beautiful
shoted nerozumím... Nevím, co jsi myslela
then -> than

a poslední odstavec je vůbec nepochopitelnej...

Obecně radši psát v čj

Hmm, já nevím hele...jako možná mě ten název už tak jako trochu namíchnul - být to jen ta transcripce, tak to by šlo :-)
Jinak, nevím jak je to jako pravopisně, ale I do love you si nemohu zařadit do žádnýho času(nejsem extra angličinářka)
Psát básně o lásce je to nejtěžší - je to to nejfrekventovanější téma a nalézt něco nového je snad téměř nemožné, jak si myslím...
Jinak mě to přijde takové...hmm...past, life, hurting...na báseň obyčejné, ale myslím, že jako popová písnička by se to chytlo :-)

tys mi něco neřekla slečnooo? :-)
"Blyštivá útěcha" boduje nejvíc ;-)

puero: Asi ano... Možná až to bude pokračovat, tak se to změní a vyzní to lépe.

Eliška Vobrubová: Dobrý večer, zřejmně bych vás potřeboval vedle sebe když píši poesii, samozřejmně to hned opravím, děkuji.

dupot a jejich ržání... nikoli dupot a jejích ržání
Chtěl jsem otevřít oči,nebylo možné,zůstaly zavřené... nikoli Chtěl jsem otevřít oči,nebylo možné,zůstali zavřené
kol jen ty koně,a jejich hrátky podivné.... nikoli kol jen ty koně,a jejích hrátky podivné
Statní černí hřebci proháněli tam něžnou bílou kobylu. nikoli Statní černí hřebci proháněli tam,něžnou bílou kobylu.
.... vlála jí bílá hříva nikoli vlála ji bílá hříva
Byl snad nejstatnější.... nikoli Byl snad néjstatnější...
Ve skrytu duše tu statnost jsem mu záviděl... nikoli Ve skrytu duše,tu statnost jsem mu záviděl
Tak jak ten hřebec mít bych se jednou chtěl. nikoli Tak jak ten hřebec,mít bych se jednou chtěl.

... že koně jsou krásná zvířata, o tom není pochyb, ani o tom, že člověk může být v životní situaci takové, že když se do jejich tváře (tedy těch koňů) podívá, může se mu udělat lépe, dokonce že má ta zvířata raději než lidi... nicméně z básně nevyplývá, co mnohé se můžeme naučit od zvířat. Báseň pojednává o tom, jak si básnický subjekt při představě koňského stáda, dovadění koní atp. na děvče které miluje,nečekaně si vzpomenul. - Tedy myslím si, že ta anotace je zavádějící, k čemuž mne vede nejen text básně, ale i to, že otázka již dříve položená ( A co třeba?) vlastně stále čeká na odpověď, neboť to "vyznání se" z toho, že ty němé tváře někdy i víc než lidi máš rád, pořád ještě neodopvídá na to, co mnohé se od těch zvířat můžeme naučit...

Nějak mi sedla do nálady. I se všim, co mě v ní rušilo a vytrhávalo a vzápětí zas vracelo do nelogickýho děje.
Skvělá tečka za podivnym dnem.

Eliška Vobrubová: Dobrý večer, zřejmě budete nějaká výborná češtinářka, tak napište něco krom kritiky která jistě pomůže, je pravda já se snažím to psát rychle a zjišťuji, že práce kvapná málo platná, nějak si to stále neuvědomuji.Je sice pravda, že mi kdosi dělá korikturu, ale to mi neopravuje gramatické chyby a já to opíši podle ni, na ten mezerník si už docela dávám pozor, ale já jsem stále zvyklý na psaní diktátu a ty jsem nikdy neměl na jedničku, teď mi to chybí, no měl bych s tím něco doopravdy udělat, děkuji.

proč jen v našich představách.... nikoli proč jen v náších představách
vzpomínky nás sbližují.... nikoli zbližují
náš polibek první.... nikoli políbek
situace naše stejná.... nikoli situace naše stéjná
my oba za sebou problémy.... nikoli mi oba za sebou problámy
Ptáci nám zpívali, možná líp... nikoli Ptáci nám zpívali,možná iíp

... zase nejasnosti v interpunkci a interpunkci a velkých písmenech - viz Ptáci nám zpívali,možná iíp než kostelní zvony.
všude kol tak krásný klid,luna v úplňku,
Na začátku básně za oslovením Milá patří čárka, jinak je to přídavné jméno a je zase potřeba luštit význam a skladbu verše zcela zbytečně...

tráva zkropená... nikoli skropená
my spolu trávou kráčeli bosy... nikoli mi spolu kráčeli bosy
my vše viděli nádherné... nikoli mi vše viděli nádherné
ty ses chvěla... místo ty jsi se chvěla
tryskem... nikoli triskem
úlekem nám ztuhly tváře... nikoli úlekem nám ztuhli tváře
v prachu jejich kopyt... nikoli v prachu jejích kopyt (to by musela být jen jedna kobyla nebo klisna, ale je to divokých koní stádo...)
já cítil jejich odvahu... nikoli já cítil jejích odvahu
jak kdyby... nikoli jak kdybi
zvláštní jak pod jejich kopyty... místo pod jejími kopyty (doposud se stále mluví o stádu koní - a potom také)
.... a ta interpunkce, tedy čárky - 2. a 3. verš 2. sloky - nadbytečné čárky, totéž ve 2. verši 3. sloky
... a ty chybějící mezery oddělující čárku od následujícího slova...

Je to pořád dokola - přečetla jsem hodně tvých textů i komentářů k nim - už dávno ti radili, ať s gramatikou něco děláš, i jaké můžeš použít pomocníky, když píšeš do počítače... jenže je to pořád totéž, tak mne jedině napadá: Co kdybys třeba někdy udělal alespoň tu mechanickou práci a opravil ty mezery? Bylo by to dobré k tomu, že bys tyhle připomínky nemusel už číst (a přestaly by tě tudíž otravovat), a taky k tomu, že by ses k těm svým textům vrátil, znovu si je přečetl a možná bys i s odstupem času přišel na to, že některé věci můžeš vyjádřit i jinak, jiným výrazem nebo jiným rytmem.
Totéž platí i o gramatických chybách - což kdybys opravil alespoň ty, na které jsi byl upozorněn? Ta upozornění jsou totiž, jakkoli se ti může zdát divné, pro tvoje dobro - jednak odstraníš ty chyby a čtenářům se budou tvé texty lépe číst alespoň proto, že se nebudou muset těmi chybami prodírat (gramatické chyby nemají co dělat se stylem psaní, nýbrž je to podobné tomu, když truhlář vyrábí stoly s jednou nohou kratší) a jednak se tím opravováním naučíš, jak to má být správně a příště třeba tu chybu už neuděláš:-)
Když to neuděláš, vytváříš dojem, že je ti to jedno a že budeš dál vyrábět ty kulhavé stoly, ať si kdo chce co chce říká.

ta první část je nejlepší!
a ochutnávky vína jsou zábavná věc ;)

Dobrý večer.

jayjay a poeta: Pánové, pokud chcete vědět o které skutečné osobě je tato báseň, podívejte se prosím v jaké sekci je tato báseň uvedena "básně/sci-fi, fantasy"

jayjay: no já bych řekl že jen autor ví co chce vyjádřit a je jen na fantazii a zkušenostech čtenáře,jestli si z díla něco pro sebe vezme,tím je to zajímavé a to je smysl básní a vůbec psaní jako takového,alespoň dle mého názoru..jsem poetové a proto myslím že bychom neměli soudit a zkoumat co chce autor říci,jako spíše užívat si a oběvovat nové světy v dílech ostatních a snimi je zdílet..doporučuji ti pročíst si všechna dílka za sbírky ,,Mé Múze,, pak ti to jistě smysl dá :)

no konečně další díl,už sem myslil že se nedozvim jak to bude dál :)

mě se to líbí,je to hezky napsané a hravé ostatně jako všechna tvá dílka..piš stále a více neb tvá dílka jsou osvěžující :)

Poněkud mě zaráží ta starosvětská mluva, kvůli které to zní tak odtažitě a to by asi nemělo. Mělo by to vyznívat víc osobně.

U pátého. U pátého řádku mě to začalo štvát. Protože nesnáším vyhýbavé odpovědi na otázku, zda někdo věří na lásku na první pohled. Už jsem se dávno přestal ptát.

Mám rád básně co vznikají tak, že z útržků logicky či nelogicky slepených vznikne něco diskutabilního, kde se význam a myšlenka teprve ukáže časem.

Yarrod: Já byl strašně zdělanej, přijel jsem z Moravy, přivezl moře super vín, tak jsem doma uspořádal ochutnávku, všichni už usnuli nebo odjeli, a tak vzniklo toto ineraktivní dílo:-)