|
Beze slov/ milovanému - není co dodat
|
Můj milý, minuli jsme se minulostí
už je to tak
já chtěla být loukou oplodněnou
tys kolem prolétl jako pták
Podobni oba byli jsme si v té chvíli
touze milovat
pro příští kdysi, když dnes snad
už je to tak
já chtěla být loukou oplodněnou
tys kolem prolétl jako pták
Podobni oba byli jsme si v té chvíli
touze milovat
pro příští kdysi, když dnes snad
08.05.2011 17:49
Eliška Vobrubová
Jaksi nerozumím v reakci na komentáře tvému výroku o podvědomí (někdy též nazývaném nevědomí). Myslíš si skutečně, že cesta k porozumění básně vede přes podvědomí? Myslíš si skutečně, že to, co nás odlišuje od zvířat je podvědomí?
08.05.2011 17:45
ARA
Nechme člověku jeho podvědomí, ať zůstane člověkem. Podvědomí i nevědomí je někdy možné poznávat a lépe mu rozumět. Tedy sami sobě. Ale existovat nepřestane. Snad na věčnosti.
04.05.2011 23:46
Eliška Vobrubová
Přidávám se do fronty žadatelů...
Působí to na mne tak, že se to tváří, že to něco vypovídá, ale nějak nee...
Působí to na mne tak, že se to tváří, že to něco vypovídá, ale nějak nee...
04.05.2011 23:04
taky se přimlouvám...je to tak šroubované, aby se to rýmovalo, až to drobně zapomnělo vyjádřit myšlenku...
04.05.2011 20:18
tvojegps
Tak to me dostalo:-D
Muzu te poprosit o vyznam textu?
Muzu te poprosit o vyznam textu?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.