Sakra. Neviděl jsem tu větu kdy umřela....

Jako když jsem tehdá četl Lermontova démona...

Kleriska.KX: skovat se pod deku, která zakrývá ty usměvy společně se studem
zárověň dodává tajemno určitým a známým chvilkám..

no jo a byli z toho trpajzlačata :) a propo schválně si skombinoval dvě pohádky dohromady ?

já to čekala :D hned jak vlezla do těch postelí...Sněhura jedna :D "trpajzlíci" si musí taky užít ;)

moc hezká :) opakuji se, ale co napsat, když je to pravda ? :)

souhlas s Yanoou :)

přesně to stejné jsem zažila, bohužel už také minulost, dům už není, babička také ne a já se do míst, kam jsem chodívala o prázdninách, na chatu, už nikdy nedostanu...:/ ach jak bych se vrátila, Yani, já brečím s tebou (doslova)

..predstavovat si pod chomackama bily vaty na nebi obrazky
snit si svuj svet a nepatrit nikomu
zcervenat
kdyz se na Tebe usmeje..

..libi se mi.

Nějak se mi to líbí :-) Ten nahořklý vzdor i odevzdání i odhodlání.

Trochu jsem si zas nalomil hlavu. A napadá mě, že by to mohlo znamenat, že do nitra mysli a duše se dá těžko nahlédnout( porozumět a pochopit smysl slov), když se ze "skladu" bere kde co. Včetně silných a těžkých výrazů a slovních spojení, která trhají kapsu, ale nejsou na místě. Ale nevím :-)

Takhle jsem si to představovala, když jsem byla v osmé třídě na základce. A teď bych to snad ani nechtěla :D Ale pěkně vystiženo, asi jsem nebyla sama :)

Ani netušíte, jak moc si vašich slov vážím. Děkuji..

Viviana Mori: Děkuji Ti :) A čekám na rozbor :)

taron: Děkuji :))

líbí,super

Výborná :)

hezká

podařená

V tom případě se náčelníkovi omlouvám, jakmile je dílo nelogické úmyslně, utíkám pryč.