NÁMOŘNICKÁ

ten závěr, z něj mě mrazí, čekala jsem námořníky, loď a mužské svaly a dostalo se mi ženského zoufalství, nádhera

Výborná první věta a skvělé zakončení básně.

Ženská intuice vidí to co ještě muž nevidí a není to dobrá vize. V tomto osudovém okamžiku je Ti chvilka souznění víc než Bible.
A náhlé jasné uzření (i)své viny.
Skvělé metaforické vyjádření předzvěsti blížícího se konce vztahu.
Super.

ano ...vše podstatné už bylo napsáno...báseň je velmi pěkná :)

glamis: Děkuji moc.

ten začátek je síla ..má to něco co se zasekne ,takže hezky napsané a začátek pro mě nejhezčí část básně :-)

..smutné, smutné, smutné..

a prosím, poděkování puerovi za jeho nesmírně vnímavý a citlivý komentář..

puero: Jsem užaslá, jak si to pěkně vystihl. Přidávám ji tam.

člověk dnešní doby vyjde na ulici, nebo zapne televizi a tisíce Sirén začnou křičet. Vědomí toho, že je toho ten člověk součástí musí být strašné. Vědomí, že i ty Sirény jsou vlastně oběťmi netoliko podobné těm, které se snaží ulovit. Že je člověk chca nechca lovcem i obětí, je to tak patřičně Darwinovské a cyklické a není z toho úniku, v té poslední sloce se odkrývá jakási vyšší pravda, která vychází nad ten obyčejný vztah k ,,námořníkovi,, je to už o vztahu ke světu a k sobě samotné.

Ne, řekl bych, že ta vyškrtlá věta by odpovídala na to, že se s tou rolí Sirény neumíš vyrovnat a že tě to poznání trápí.

puero: Báseň původně končila ještě jednou větou
"... a jsem zděšená", pak mi to přišlo zbytečné a rušivé. Možná jím jsem, aniž bych si to plně uvědomovala, toto je krátké prozření. Vždy si nesu část viny :)

Tak podle té poslední sloky jsi jedním z těch hlasů, které lákají nešťastníka vstříc tragickému konci?