je vidět že máš fantazii, já vidím padat sníh, ale ten příslib už taky vnímám, dík za to že jaro je alespoň tady

Vnímám to jako Divišovu básnickou nadsázku. Slovo provinění tu chápu jako nedokonalost člověka danou jeho životem v nesčetných tajemstvích vyplývajících už z pouhého faktu, že není vševědoucím. Tedy - je v tom nevinně. A mnohé tvé poznámky a použité citace souvisejí s tím, co je podstatou a smyslem umění - dotknout se pravdy. Jakékoli.
Už sám fakt, že jazyky, kterými mluvíme ovlivňují způsob našeho myšlení, je důkazem, že máme omezené, zárověň rozmanité prostředky k vyjádření. Jako by ta naše nedokonalost byla tím, co nám umožňuje pokoušet se o umělecká vyjádření. V hledání možností na něco posvítit lepší lampou - zacelit zas jednu trhlinu ve vědomí.

nádhera...

Adélko, oprav si pravopis...
Moc smutné, dívka, co zjištuje, co je láska..., možná už bude vědět, co láska není...
a vlastně je dobře nedůvěřovat, buď ve střehu, křehkého srdce, jako máš ty, by bylo škoda :)

miroslawek: protože vymýšlím jen básničky :))

taron: Ďakujem taron, moje meno sa mi nikdy nepáčilo, ale zvykla som si... koľko je pesničiek o a pre Kristínky?? ;) Veľmi si vážim Tvoj komentár a teším sa, že sa onedlho stretneme aj naživo. :)

slnečnica: Vždycky jsem se chtěla jmenovat Kristýna, a kdybych byla křehká jako krepová růže...tak jsem tebou :) , jak romantické...jak krásné...:)
a ano, bolí to, bolí, když v očích , co tě kdysi velmi milovaly, už nevidíš nic...neznám to sice, ale chápu, však hlavu vzhůru a do boje :))
báseň je krásná...moc krásná :)

Mohu se zeptat, proč je to báseň Adélko?

Milovat monstrum je úchylka. Avšak monstrum, které prosí o pochopení už není tím "čistým" monstrem. Je to monstrum, jehož žízeň neuhasí jen krev, protože není zcela uspokojeno. Chybí mu zřejmě nějaké projevy přízně, přestože je nebezpečné třeba i těm, kteří by se mu snažili porozumět. Monstrum tedy není krásné svou monstrózností a touhou řvát někomu do střev. Hadová šelma není monstrum. Monstrum je úchylná bytost. Ve chvíli, kdy si začne svoje patologické vnímání uvědomovat a trpí tím, je hodno obezřetného soucitu. Dokud ignoruje a popírá v sobě utrpení svých obětí, je jen monstrem, které nezabíjí z hladu, ale pro požitek z utrpení. proto si nezaslouží ani obdiv, ani lásku. Jen zmar.

Abych odpověděl na ten předposlední: utopit se v penězích je sakra lepší.

Tohle by chtělo nazpívat... Super! :)

moc krásný :))

Tak nejako to pociťujem... áno. Díky Tome. :)

kmotrov: To asi neznáš ten pocit, kdy po měsíci šedé oblohy konečně vysvitne sluníčko.

Joj, Tino, je to smutné s těmi růžemi, viď? Jsou křehké. Vůně odvane, lístky odpadnou, zbyde jen stvol a na něm trny, ty budou píchat pořád. Ale ta krepová z pouti - co na tom, že nevoní - ta déle vydrží a nepíchá. Pěkná báseň. Od srdca.

některé citáty jsou obzvlášt povedené:-)

Má spoustu míst na domýšlení, ale i tak ukazuje hodně. Navnadí - a vyvolává pocit. Tak to má být. Je přesně pro mě, složitá, ale ne moc :)

co tě čeká , to tě nemine:-))

zahalovat texty aurou, pompa a vznešenost... to je moc pěkné, to mě rozesmálo díky ;D

tak tady máš alespoň jednu pro lidi, na oplátku

http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=20777-pamet-medu

konec jedné etapy života, začátek nové... :) trochu obavy , ale určitě i naděje :))))