Au.

Někdy mi nesedí moc rýmy... (chci / moci např. ) ... ale jinak velmi pěkné, jen tak dál. :) Hodně štěstí v psaní ! :)

BorůvkaB: Děkuji moc :))

...vrátil se...díky Bohu...

Dobrý, evokuje mi to probuzení ze sna uprostřed noci...

PetrK.: Děkuji za koment! ;-).... já bych chtěl Krále... :-))

To vůbec není hovadinka...je tam vše, co má být...

Moc pěkná :-)

Hezký tvar :-)

Moc krásné...

:)))
jo, stále za nosem :)

Líbí se mi moc ! :-)

Herdu do zad jsem dostal mnohokrát, ale tato by mě potěšila... :-)

Sakra to je dobrý... Má to neskutečnou dynamiku, stálo by to za zhudebnění, ale je to bohužel příliš nepravidelné... Super!

puero: Smířen se smrtí neznamená, že se na ni těším! Když opravíme čas a osobu, tak opravdu ateista řekne: "no co no, tak zemřu! nedá se s tím nic dělat. Zemřou všichni, ať věří nebo ne." To ale vůbec nesouvisí s tím, jestli něco (a co) cítí při smrti blízké osoby. Zármutek, žal, lítost...
Ano, smrt "je to jediná nekompromisní konstanta a číhá na každém rohu". Ateista si to uvědomuje a žije s tím. Věřící si tuto realitu nedokáže připustit (výjimečný lidský duch přece nemůže "zmizet" jen tak), tak stvořil duši a "život po smrti" jako pohádku na dobrou noc. Pohádku plnou krásných ideálů, lásky, dobroty, cti, soucitu... ... ale stále jen pohádku.

Zamila: Viviana Mori: Díky, včera jsem ji narychlo spíchnul v autobuse a když si ji dneska čtu, chce se mi brečet...nějak na mě asi působí ten příchod jara... :-D

Skvělé!
Btw, "konfrontovat" sebe sama je opravdu těžší, než řešit okolí, nebo dokonce Boha:-); budu se tedy "modlit", aby Boha nenahradil (třeba) pan prezident.:-)

Parádní :-)

Moc se mi líbí :-) Atmosfericky :-)

Vladan: Ten příměr s příšerou za dveřmi se mi líbí. Ledacos vystihuje, ale nevěřím, že ateista je smířen se smrtí. Ateista nemůže být smířen se smrtí. Neznám ateistu, který by upřímně nad smrtí blízkého mávl rukou a řekl, no co no, tak zemřel. Já taky zemřu. Role smrti u nevěřících je naprosto zásadní. Je to jediná nekompromisní konstanta a číhá na každém rohu.