|
"Život je pro mne obnošená vesta!" Tak to zpíval Jiří Suchý. Já si vypůjčil jeho melodii pro poněkud optimističtější text...;o)))
 17.08.2010 8 1610(17) 0 |
Polibkem něžným (slunečního boha)
probuzen v úžasu jsem zůstal stát,
průzračnost dne i záře démantová
(očí Tvých!) stačí, bych zas byl tu rád!
Motýli touhy teď nad loukou světa
krouží a chtějí Něhu rozdávat,
co bylo-bylo, po smutku je veta,
já chci se smát a Tebe milovat!
Až vášeň prudká opět krev mi vzpění,
po hlavě vrhnu se v života rej,
proč trápit se pro to, co k mání není?
K hostině Lásky, drahá, prostírej!
Shoříme spolu v plamenech svých vášní,
svět kamsi mizí, jsme jen Já a Ty!
To stačí nám a nezdá se nám zvláštní,
že ke štěstí nám už NIC nechybí!
probuzen v úžasu jsem zůstal stát,
průzračnost dne i záře démantová
(očí Tvých!) stačí, bych zas byl tu rád!
Motýli touhy teď nad loukou světa
krouží a chtějí Něhu rozdávat,
co bylo-bylo, po smutku je veta,
já chci se smát a Tebe milovat!
Až vášeň prudká opět krev mi vzpění,
po hlavě vrhnu se v života rej,
proč trápit se pro to, co k mání není?
K hostině Lásky, drahá, prostírej!
Shoříme spolu v plamenech svých vášní,
svět kamsi mizí, jsme jen Já a Ty!
To stačí nám a nezdá se nám zvláštní,
že ke štěstí nám už NIC nechybí!
13.03.2013 - 15:02Zamila
Pěkná :-)
27.08.2010 - 22:51Ivkaja:
I matka Země má své žhavé jádro,
tak proč bych já měl výjimkou tu být?
To by mne ani ve snu nenapadlo,
že by to mohlo výřečnost Ti vzít!
Však za své vzalas přání moje tichá,
a příboj touhy za srdce Tě vzal,
i ono něžnou romantikou dýchá,
a dokud žiješ, dýchat bude dál...;o)))
I matka Země má své žhavé jádro,
tak proč bych já měl výjimkou tu být?
To by mne ani ve snu nenapadlo,
že by to mohlo výřečnost Ti vzít!
Však za své vzalas přání moje tichá,
a příboj touhy za srdce Tě vzal,
i ono něžnou romantikou dýchá,
a dokud žiješ, dýchat bude dál...;o)))
27.08.2010 - 20:10K žhavosti tvé já koment nenacházím..
ještě že sedím, tvá síla vaří tmou,
jen příboj cítím, když do veršů tvých vcházím,
i úsměv, když chápu - kam slova tvá tu zvou..:-)
ještě že sedím, tvá síla vaří tmou,
jen příboj cítím, když do veršů tvých vcházím,
i úsměv, když chápu - kam slova tvá tu zvou..:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Polibkem něžným probuzen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zpěv padlého anděla
Předchozí dílo autora : Apartmá v hotelu Sen
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lipš [18], yayadreamer [13], Hass [13], Vejunka [12], Král Slova Kuba [12], Tyna Mayerová [12], Užmoc [10], Flammarino [6], Emilius [5]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
