ŽblaBuňka: všude možně :)

TheLivingCore: Deni, nevíš. Zítra vysvětlím.

inkoust: Ano, mohlo by tam místo křídel být cokoliv, ale když zabrousím v minulosti, vždycky mu ze zad šli nádherné křídla.. šla z nich cítit síla a volnost. Polobůh? Ne.. byl to silný člověk.. teď je z něj chodící troska. Psala jsem to jak jsem to cítila.. omlouvám se za chyby. A omlouvám se za moji nepříjemnost, ale nejsem zrovna ve své kůži.

BorůvkaB: Zoufám snad? Ne, nechci být nepříjemná, ale tohle ví snad každý. Jinak děkuji.

Spousta hezkých a výstižných obrazů, akorát někdy není úplně jasné, jak na sebe navazují. Ale závěr je velmi působivý :)

závěr toho tvého zvláštního chrlení se mi zdá skvělý, vždycky najdu něco s čím se ztotožňuju, pravda je, že jsou to hodně zvláštní básně, ale nacházim v nich hodně dobrý myšlenky

ó, to se mi stává často, úžasný závěr

ŽblaBuňka: janubalinka: BorůvkaB: Děkuji!!! ;-)

Yana: to je tím počasím ... ;o))

hmmmmm... ;o))))

je to jedna z těch čitelných básniček, dobře plyne a není žádné škobrtnutí v rytmu, o to je příjemnější ji číst, ačkoli ten obsah příjemný není

... hezky jsem si u ni zavzpomínal ... ;o)))

aj mě se líbí
;o)))

... bavíš mě ... ;o)))

... teda děvče, kde ty bereš inspiraci? ;o)))))

VKate: Nemáš zač... No a pak človíček čeká pouze osudné bum, až narazí do zdi, ale přesto doufá, že se tak nestane :)

BorůvkaB: jo, přesně tak to je :)) díky za komentář :)

Moc se mi líbí první dva řádky: když se člověk zamiluje
nezná žádné hranice... Je to výstižné a přesně tvá báseň vystihuje i mne. :) Blázen zamilovaný až po uši básní a nemůže si pomoci, protože miluje :)

Díky... Prostě řvu díky ti za tu báseň! Lidé a zvířata, kdy si občas člověk, samozvaný pán tvorstva hraje sám na zvíře mě unavují. Ty jsi přesně typ člověka jako já, jen s tím rozdílem, že já se neadaptuji pouze na koně, ale spíš na všechna zvířata. Ta báseň je nádherná, plná pocitů a přímo z ní cítím tu sílu souznění vás dvou a to se mi na tom líbí nejvíc. :) Ještě jednou díky za tu báseň :)

Asi budu stručná: Páni, děsí mě to, ale zároveň fascinuje. Ale dost dlouho mi trvalo přijít na to, co neznám a pořád si myslím, že jsem vedle jak ta jedle.