Zopakování 1. věty? A ještě s vykřičníkem! To je teda fakt dost .... dobře vyjádřený důraz. Dramaticky. Protože, kdo by to jako drama nevnímal... Ten nepříjemný odstup. Tu bariéru vyjádřenou už v názvu. To nepochopení a nenaladění, to minutí se, zklamání. A obočí? Obočí je dokonce i jeden z nástrojů, jakým člověk projevuje své emoce. U někoho dost zvýrazňuje mimiku.
A ženy si často dávají dost záležet na jeho tvaru. Tedy může i tu ženskost nebo něco charakteristického zdůrazňovat. Já tvou báseň vnímám, jako by ta žena říkala: "nepustím si tě blíž, do srdce." Líbí se mi.
A ženy si často dávají dost záležet na jeho tvaru. Tedy může i tu ženskost nebo něco charakteristického zdůrazňovat. Já tvou báseň vnímám, jako by ta žena říkala: "nepustím si tě blíž, do srdce." Líbí se mi.
Jsou to takové dramatické verše o lásce z 23 roku mého života. Pochopila jsi to dobře.
taron: "Vykoupat se v tvém obočí" je metafora na intenzivní vnímání detailu těla.
Moc děkuji za milý komentář:-)
Moc děkuji za milý komentář:-)
branné cvičení za socialismu(-: ne já chápu co chceš vyjádřit, přijde mi to ale tentokrát takové nepoetické a vyvolává to u mě nepříjemné představy, ale možná je to tak správně, asi neni nic příjemného když ty něco chceš a ona chce jen žít ve svém vlastním světě do kterého tě nechce pustit. Takže vlastně dobré dílo.
ztráty a nálezy? Pokud je nález krásný, možná i ta ztráta byla k něčemu:)
Nevím, dílko je moc pěkné :)
Nevím, dílko je moc pěkné :)
Já se zase o nějakou kritiku mockrát snažím, ale teď se mi kritizovat nechce, mně se to líbilo, myšlenka i způsob napsání a opakování tomu spíš dává větší naléhavost. Takže pro mě fajn dílko. :-)
Pěkně vyjádřeno to, co je v životě člověka někdy tak moc důležité a nezbytné To, co se mnohým nepodaří třeba nikdy. To, co se může podařit jen tehdy, když je člověk schopen toho osvobozujícího vědomí souvislostí, které umožňuje zůstat vidoucí. To, co nedovolí zatřít pozitivní realitu.
Opět snaha o pointu (chválím), ale opět jsem rozpačitý. Je to takové mdlé... Nemá to šťávu a barvu.
wau...no, to mě dostalo...silná, velmi silná, bolavá...já osobně chválím.
homér to asi dnes nevzal s rezervou...mě se líbí...taky sice neumím psát kritiku na díla po té profesionální stránce, ale líbilo se mi to celé...až možná fakt na to obočí...to by se možná dalo něčím obměnit :) pa.
ha..takže nakonec se z toho vyklubala pohádka pro dopělé:-))
Promiň, neumím psát kritiku, šílenost. První sloka je fakt divná, jak se to tam dvakrát po sobě opakuje, dál to pokračuje nějakou zvláštní ujetostí po rytířkách či co, ty kapky deště?, šedý průměr, ovšem z obratu...chci se vykoupat v tvém obočí se mi udělalo zle, představil jsem si ošklivou mužatku, poslední sloka?, vzpomínka na brannou výchovu či vojnu, ale dobře, nechám tě žít, dneska nemusíš udělat sto kliků do deseti minut, pa.
Moc dobré, syrové, fajn obraty, je to skoro hudební text, možná i je.

