|
Sedla jsem si ke stolu a psala. Velká snaha nebyla.
|
|
...která si to nikdy nepřečte, ne proto, že by nemohla, ale proto, že nechce.
|
|
Něco co neznám jen já
|
|
Valentýnská taškařice :)
|
|
Sousedi vzali děcka do bazénu ten příběh si zasloužil verš
, stalo se to vůbec?
|
|
sociální epická
|
|
Byla jako jedna z prvních na Literu, sem ji dávám , aby tady nebyla ta pro tátu sama, a tak nějak uzavírám styl své tvorby tady. Budu zas zkoušet něco jiného.( ale nikdy neříkám nikdy, ukáže čas, život se nemůže brát zase moc vážně, aby zbyl čas na žití)
|
|
31,3mm
|
|
první a poslední báseň věnovaná tobě
|
|
Vždycky mi někdo říkal, že rodina má bejt na Vánoce spolu. Co je to ale rodina? Spolek lidí žijících v jednom domě, lidi spojený krví nebo ti, co nás vždy podrží? Rodina je pro mě pojem, zahrnující do sebe všechny důležitý lidi mýho života. Tahle báseň neni věnovaná...
|
|
je to vlastně rapový text, který se mi snad podaří někdy nahrát a dát ho na cd svému tátovi, aby konečně pochopil ...
|
|
experiment... mozna spis pokus o vnitrni zpoved...
|