O mé snaze abstinovat...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Žízeň
už nesmím dál
další lok
pálí v krku
ke smrti krok
Křeče
blížím se odpuštění
poslední doušek
slastně mučí
Exploze
víla tiše obchází
ke rtům tančí
blíže extázi
Oheň
pomalu spaluje
vnitřnosti
realitu vzdaluje
Chaos
barvy splynou
a mé naděje
o abstinenci
a štěstí
hynou
už nesmím dál
další lok
pálí v krku
ke smrti krok
Křeče
blížím se odpuštění
poslední doušek
slastně mučí
Exploze
víla tiše obchází
ke rtům tančí
blíže extázi
Oheň
pomalu spaluje
vnitřnosti
realitu vzdaluje
Chaos
barvy splynou
a mé naděje
o abstinenci
a štěstí
hynou

Nejvíc se mi líbí, že někdo dokáže psát o něčem tak důležitém a niterném. Toto téma se příliš neobjevuje a o to víc jej oceňuji. U formy mi občas trochu schází rytmus. Zaujala mě metafora ve třetí sloce, která mi připadá příjemně vyladěná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Závislost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Modré hvězdy v krajkách
Předchozí dílo autora : Jaká je... ?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chronoss [15], Kate [13], Inqiuisitor [11], Muninator [8], Lizzy [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)