25.06.2008
6
Ráno bylo krásné,
čisté, milé, jasné,
Vzduch se jemně hýbal,
já se nevyhýbal.

Pak přišla rána velká,
kdy kamarád se svléká,
už není kamarádem, přítelem a hodnostářem.

A když sundal masku svou,
kladl vejce s mou matkou,
Kladl ráno, kladl večer,
až jsem z toho dolů sešel.

Z hnízda já jsem ulétl, sešel dolů,
pak se rozhlédl,
poznal lidskou zlobu,
přetvářku a chybu rodu.

Požadavky totiž hrozné měl,
i básník by z nich oněměl,
ukrást rodinu a šidit syny,
jen aby kukačka zůstala bez své viny.
 25.06.2023 09:33
Smutné jsou osudy lidí
někteří hrdí jsou na činy
jiní se za ně pak stydí....
 12.01.2012 21:56
 D_P
Obsah skvělý - báseň - nic moc
 03.07.2008 12:38
Vesral se ti do rodiny
chlapoun chytrej od piva
pořád má jen kocoviny
je to mastnej protiva.

Poslouchal si jejich vzdechy
chtěl po tobě na nájem
jeho hnusný kukuruků
nezájem,nezájem,nezájem....
 25.06.2008 22:10
je to kruty.. skoro i ten mráz po zádech běha. ale celkově se mi to moc nelibilo.
 25.06.2008 22:00
I kukaččí matka touží po něze,
leč asi zapomněla na meze,
možná jen zkus ji pohladit
než podaří se jí navrátit....

Držím jí palce zbloudilé kukačce,
až k ptáčkům svým se postaví
statečná matka!!!!!!!!!!!!!!!!!
 25.06.2008 20:53
Až mi z toho běhá mráz po zádech.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.