|
kategorie: dušičky
|

Prošli naším životem.
Někdo bouřlivě
a někdo tiše.
Jejich poselství i dnes tu zní,
které v našem srdci ještě dýše.
Každý z našich Minulých
zanechal v nás otisky.
Ty nejsou v duši na chvíli,
ty vtisknuty jsou navždycky.
* * *
A tak vzpomínám, babičko,
i na tebe, táto milý.
Co bylo, to je dnes už pryč.
Díky vám za každou chvíli!
* * *
Ještě myšlenka mi napadá:
-Jaké otisky zanechám tu jednou já?

Moc pěkné, hluboké a pravdivé, taky mám hodně blízkých "na druhé straně", cítím to také tak... DÍK
Kdo ví, zda má Homér pravdu. To by skutečně bylo hodně smutný kino. Tenhle den i u mne vyvolává nostalgické vzpomínky na osoby nejbližší, které už tady bohužel se mnou nemohou být. Krásné verše, Ivanko...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Otisky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mezi dvěma hlasy
Předchozí dílo autora : Bubliny slov
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Liss Durman [18], Gars sans Lendemain [18], Verba [18], Joker Jokerovitch Jokerson [13]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

