03.03.2015
4
1223 (13)
0
Na bráchu vzpomínáš
tenkrát pod balkonem
propíchlej balon
stal se ufonem

Na ségru vzpomínáš
obdivovanej andílek
na plastový motorce
ujel ze školky
hledat jinam vděk

Na mámu vzpomínáš
jak přestala vařit a chodit do práce
duševní změny
nevnímá a je šťastná

Na tátu vzpomínáš
jak potápěl se do ledu
zatímco jste mu kradli trávu a dýmovnice
dnes mladší holku než máš ty
nestydí se oslovit
 04.03.2015 13:13
Ty mě čteš? Hustý dík. To víš, zpracováním jsem se chtěl alespoň na chvíli přiblížit mainstreemu.
 04.03.2015 08:55
noo pro tebe celkem neobvyklé verše.....:))nemyslím myšlenkou, jen zpracováním:)
 03.03.2015 11:46
Hezká, zajímavá, trochu trpká...
 03.03.2015 09:49
Dobrý,
někdy si také říkám: promiň, státe, že i moje rodina je tvým základem...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.