Sedla jsem si ke stolu a psala. Velká snaha nebyla.
 05.05.2013
8
1497 (20)
0
Bylo mi čtrnáct a mojí
mámu tenkrát topilo víno
červený
bílý
nebo růžový.

Já z toho byla smutná,
protože jsem po ní
musela uklízet její starou
večeři, oběd, snídani
a kdoví co ještě
na podlaze o půlnoci bylo
mi hůř než opuštěnýmu
psovi a taky jsem ji hlídala,
aby neutonula v naší
malý vaně, stejně velký
jako necky pro děti.

Můj vztek jí to stejně
oplatil, sousedi měli drahej
sekt
a já jím ho ukradla
a pak jsem se šla opít k řece
a chtělo se mi hrozně zemřít
a měla jsem problémy,
který musela řešit.
 30.07.2018 03:07
Trochublázen: Spíš tragický, to psaní...
 29.07.2018 20:54
mrazivý...
 09.05.2013 13:41
Homér: Alkoholici sami o sobě nemusí být špatný lidi... Jen když pijou, tak jsou hrozný- směšní, nechutní, nespolehliví, zraňující... nesnáším chlast.
 09.05.2013 13:31
U jedný takový jsem bydlel v podnájmu, rozvedená alkoholička se čtrnáctiletou dcerou. Nepochybuj, tohle je podle mě dobrý dílo.
 09.05.2013 13:28
Homér: No jo... Každý má jiný vkus... Mně se ode mě nelíbí žádná, ale díky :) jsem ráda, že se ti to aspoň trochu líbí :)
 09.05.2013 13:07
Tak tahle se mi líbí mnohem víc než Cigarety.
 06.05.2013 23:52
 Zamila
Má to něco do sebe, líbí se mi :-) Možná by to chtělo ostřejší závěr. Ale styl máš dobrej :-)
 05.05.2013 22:53
...velká snaha nebyla...naprosto tě chápu, to co většinou píšeš to prostě je "to co chce ven", a protože máš duši poety, tak píšeš básně, možná nejsou dokonalé, ale v básních s takovým obsahem není nutno hledat dokonalost, pro mě jsou mrazivé a dojemné a vnímám že prostě sedneš a napíšeš to vše co je uvnitř tebe a jsem ráda že se s tím s námi dělíš, je v nich osud kterému ty se evidentně vzpínáš a bojuješ s ním

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.