Sedla jsem si ke stolu a psala. Velká snaha nebyla.
05.05.2013 8 1097(20) 0 |
Bylo mi čtrnáct a mojí
mámu tenkrát topilo víno
červený
bílý
nebo růžový.
Já z toho byla smutná,
protože jsem po ní
musela uklízet její starou
večeři, oběd, snídani
a kdoví co ještě
na podlaze o půlnoci bylo
mi hůř než opuštěnýmu
psovi a taky jsem ji hlídala,
aby neutonula v naší
malý vaně, stejně velký
jako necky pro děti.
Můj vztek jí to stejně
oplatil, sousedi měli drahej
sekt
a já jím ho ukradla
a pak jsem se šla opít k řece
a chtělo se mi hrozně zemřít
a měla jsem problémy,
který musela řešit.
mámu tenkrát topilo víno
červený
bílý
nebo růžový.
Já z toho byla smutná,
protože jsem po ní
musela uklízet její starou
večeři, oběd, snídani
a kdoví co ještě
na podlaze o půlnoci bylo
mi hůř než opuštěnýmu
psovi a taky jsem ji hlídala,
aby neutonula v naší
malý vaně, stejně velký
jako necky pro děti.
Můj vztek jí to stejně
oplatil, sousedi měli drahej
sekt
a já jím ho ukradla
a pak jsem se šla opít k řece
a chtělo se mi hrozně zemřít
a měla jsem problémy,
který musela řešit.
09.05.2013 - 13:41
Homér: Alkoholici sami o sobě nemusí být špatný lidi... Jen když pijou, tak jsou hrozný- směšní, nechutní, nespolehliví, zraňující... nesnáším chlast.
09.05.2013 - 13:31
U jedný takový jsem bydlel v podnájmu, rozvedená alkoholička se čtrnáctiletou dcerou. Nepochybuj, tohle je podle mě dobrý dílo.
09.05.2013 - 13:28
Homér: No jo... Každý má jiný vkus... Mně se ode mě nelíbí žádná, ale díky :) jsem ráda, že se ti to aspoň trochu líbí :)
06.05.2013 - 23:52
Má to něco do sebe, líbí se mi :-) Možná by to chtělo ostřejší závěr. Ale styl máš dobrej :-)
05.05.2013 - 22:53
...velká snaha nebyla...naprosto tě chápu, to co většinou píšeš to prostě je "to co chce ven", a protože máš duši poety, tak píšeš básně, možná nejsou dokonalé, ale v básních s takovým obsahem není nutno hledat dokonalost, pro mě jsou mrazivé a dojemné a vnímám že prostě sedneš a napíšeš to vše co je uvnitř tebe a jsem ráda že se s tím s námi dělíš, je v nich osud kterému ty se evidentně vzpínáš a bojuješ s ním
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bylo mi čtrnáct... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Láska- zklamání
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
basak.venda [14], Sluníčková [3]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))