23.07.2018
9
Chtěla bych dítě...
- řeklas -
Aj, kéž by tě polednice!
Jdeš dětským pokojem,
a drtíš kostky stavebnice.

Mám děti rád...
- řekl jsem já -
Snad není to žádná věda!
Jdu dětským pokojem,
a drtím kostky lega.

Jsme zralí na špagát...
- to jako oba, dohromady -
Radosti ždibec, a život černá díra!
Jdem dětským pokojem,
já v ruce kladivo a ty kůl na upíra.
 26.07.2018 02:12
Dragon: Děkuji :-)
 25.07.2018 19:50
 Dragon
Ten závěr je boží! :-D
 24.07.2018 11:40
Perfektně, psychedicky, vyjádřeno. Děti jsou radost :-D
 24.07.2018 09:29
Homér: Ale to snad vůbec ne, jen taková autorská licitace a přehánění... Píšu holt taková temnější dílka, co nadělám...
 24.07.2018 09:27
Trochublázen: To jsem moc rád :))
 24.07.2018 09:27
taron: Děkuji :)
 24.07.2018 09:09
To je dobrý psycho. Brutální strašení potencionálních budoucích rodičů. Fakt je to černá díra a radosti jen ždibec? Ach jo, to se mám na co těšit tedy.
 23.07.2018 23:42
Pobavilo :)
 23.07.2018 17:45
:-)))), tak nějak.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.