Ne, to není dobou, to my jsme divní...

Ranní cesty z klubu jsou těžké. Hlavně, když cestujete vlakem a sami.

Jedna vykopávka, spíše pro případné literární historiky.

Experimentální povídka. Účelem experimentu je zjistit, jakou genderovou identitu čtenáři-ženy a čtenáři-muži přisoudí hlavní postavě. (Vítám i jakékoliv další komentáře, zajímá mě, jak budete povídku vnímat.)

Předmluva k možná rozsáhlejšímu dílu. Mělo by se jednat o deník mladé ženy, kterou unesou a žije v malém prostoru, ve sklepě svého únosce. Stockholmský syndrom už byl několikrát popsán, jistě je napsáno tolik knih, ale pro mě to je výzva, kterou hodlám podstoupit.

Experimentální povídka vzniklá pseudonáhodnou permutací sémanticky uzavřených jednotek z povídky Revolta Lenky Kočí. Účelem experimentu je zjistit, zda je možné číst narativní dílo "poststrukturálně" na základě sítě diferencí mezi jednotlivými významovými jednotkami a diferencí mezi tím, co povídka obsahuje, a tím, co neobsahuje. Úkolem čtenáře je zkoušet různé neobvykle způsoby čtení, případně se zamyslet nad tím, jak se mu povídka čte a z jakých příčin. (Zjevné je např. to, že v povídce přestává fungovat čas.)

Závěrečná část psychologické povídky o sestrách Janů ze seriálu Ester Krejčí.

Experimentální povídka. Nekonečná exkurze po reáliích Eichlerské dopravně demokratické republiky. Pokusil jsem se vymyslet novou literární formu, která by byla vhodná pro prezentaci tohoto typu myšlenek.

Další krok na cestě metahemeralismu, inspirováno mimo jiné Dantem Alighierim, H. D. Thoreauem a šachy. Doporučuji číst nahlas, lépe to vyzní.

vymyšleno ve vlaky směr Moskva

Povídka psaná do soutěže zhruba před rokem (tématem byla píseň Just tonight od The Pretty Reckless), tak trochu můj první experiment s fromou. Odlehčenější, i když ne pořád. Příjemné čtení.

Závěrečný díl povídkového cyklu o dívce, která uměla létat.

Psychologická povídka o sestrách Janů ze seriálu Ester Krejčí. Trochu smutná, o trápení, neopětovaných citech.

ovlivněná Bukowskim

sorry no...