Utrhla jsem ti křídla.
Dřív než ses dotkla nebe.
Vlila jsem jed do tvých studní.
A lhala ti, že je to voda.
Tvůj hlas jsem zamkla pod hladinu.
Do tvého těla ryla moje ruka vzkazy, kterým jsi podlehla.
Sledovala jsem, jak chladneš.
Přála si, aby ses už nevzbudila.
Zůstal jen dech.
Tvůj dech v mé hrudi.
Tvoje srdce v mém těle.
Odpusť mi.
Ubližovala jsem té jediné, kterou jsem měla chránit.
SOBĚ
Dřív než ses dotkla nebe.
Vlila jsem jed do tvých studní.
A lhala ti, že je to voda.
Tvůj hlas jsem zamkla pod hladinu.
Do tvého těla ryla moje ruka vzkazy, kterým jsi podlehla.
Sledovala jsem, jak chladneš.
Přála si, aby ses už nevzbudila.
Zůstal jen dech.
Tvůj dech v mé hrudi.
Tvoje srdce v mém těle.
Odpusť mi.
Ubližovala jsem té jediné, kterou jsem měla chránit.
SOBĚ
12.09.2026 15:13
keď padne noc za oknami
myseľ kreslí origami
ako to
raz,
vtedy,
bolo
drobná duša zdá sa holo
aj keby to bola
jedna z milióna chýb
neprepadni mestu
tmavých bludných rýb
myseľ kreslí origami
ako to
raz,
vtedy,
bolo
drobná duša zdá sa holo
aj keby to bola
jedna z milióna chýb
neprepadni mestu
tmavých bludných rýb
10.09.2026 20:28
Mám rád sebe a viním tebe
ze sabotáže krásy krás..
k čemu čas mrhati
když kochati neumíš
se sama sebou.
To se tak beznozí a bezrucí
sejdou a mají z tebe psinu
jakou že volovinu děláš
když noříš zas a zas
nůž do duše své.
Jsi telátko zbloudilé
co podobno je vlku
co samo sebe v paniku
vyděsí a posléze
sežere se...
..a nebo jen vlka zahubí
a sebe něžně obejme se.
Miluj se zabalena v
nekonečno- vděčno.
Prosím.
ze sabotáže krásy krás..
k čemu čas mrhati
když kochati neumíš
se sama sebou.
To se tak beznozí a bezrucí
sejdou a mají z tebe psinu
jakou že volovinu děláš
když noříš zas a zas
nůž do duše své.
Jsi telátko zbloudilé
co podobno je vlku
co samo sebe v paniku
vyděsí a posléze
sežere se...
..a nebo jen vlka zahubí
a sebe něžně obejme se.
Miluj se zabalena v
nekonečno- vděčno.
Prosím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.