30.08.2026
0
6 (1)
0
Všechny ty skvělý myšlenky, který hned nezapíšeš, ztratí se v mozkových závitech, jako tampón v potrubí. Pak si jen krysa odplivne nad dalším bezenným chuchvalcem. A jaký to byl diamant...Návod k bezchybnému žití, rozhřešení starých rodinných křivd, tanec víl za vodopádem. No nic, nevtisknul jsi to do písmen, tak nezbývá nic jiného, než čekat, až tě zase múza navštíví. Báseň o seschlých letokruzích, poéma o korporátních dostizích, výsměch hypotečnímu šíleství a satelitnímu pseudoštěstí, co to mohlo být za super dílo, viď? Lidé v řadách tleskali by sektářsky tvému recitačními umu, bohužel, zrovna jsi u sebe neměl tužku a papír leda toaletní. Jaká to mohla být poéma o kolibříkovi sajícímu z květu kaktusu, co kvete jednou za sedmnáct let, ach jaká by to mohla být píseň o pevných opálených ňadrech na soukromé pláži. Bohužel, máš makovici děravou jako erární vybledlé sítko na očůraném dětském hřišti. Místo centra paměti jen kouř z kráteru, ze kterého nápady mizí rychleji než volská oka v hotelovém bufetu. Mohl sis dát linii vlastních citátů, mohl jsi dokonce napsat román, místo toho jsi jen pazourkem poslepu vyryl tři písmena do kůry. PRD. Léto básním nepřeje. Napadl tě jen jeden žvást, co stvořilo tisíce jiných samozvaných filozofů před tebou.

Nenávidět je tak lehké, ale milovat? Chacha.

Konec další etapy.

Hlavně žádnej shon
mám žízeň jako slon
zítra mě fakt nehledejte
budu v bouřce líbat zvon

Snad přijde blesk
co spálí stesk
bez hromu
tichý sex

Posraná rýmovaná poezie!

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.