Po roce a půl, a 3 mrtvicích, jsem napsal báseň o mé Lásce. O ženách, které nedocenily lásku muže, a až ji docení, ten onen tu už nebude...
 29.08.2026
0
4 (0)
0
~ AŽ TI ZBUDU... ~


Až unaví tě lásky věčné hledání,
a ta až po sté zase zklame tě,
až zjistíš, že muži v touze často přehání,
vzpomeneš jediného na této planetě!

~

Až pochopíš, že čas je krutý nepřítel,
že máš ho k smrti málo, maličko,
že do očí si stále blíže hledíte,
nemaje dětí, co šeptaly by: "Matičko!".

~

Hledalas štěstí, hledalas toho pravého,
jít dál, či vrátit se; kdo měl tě vlastně více rád?
Zpět do světa něhy, v duši tak dávno známého,
kdo skutečným byl Mužem, a kdo jen kamarád?

~

Otevři oči, pusť srdce volně dýchat,
na konci dostihne tě zašlé lásky cit,
zahoď zlé roky kdy přemohla tě pýcha;
návratit čas, a štěstí deficit.

----------------------------------------------------------
PS-kdo by měl zájem si poslechnout autorovu recitaci, tak na mém kanálu na youtube - jaromír františek julián - mám asi 170 kousků existenciální poesie❤️

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.