Dočasná pracovní neschopnost a trocha masochismu.

Pokračování Průzkumu ticha, tentokrát o východu slunce. Příště bude možná zátiší s lavičkou. (Fotografie tentokrát bohužel není má vlastní.)

.. nejsem si jista, jestli by to nemělo být zařazeno v oddílu "tragická" :))

Zvláštní povídka o Singularis/dovi, jeho/jejím pohledu na svět a umývání hlavy šamponem.

Tentokrát trocha sociopatie a železniční přejezd. (Na zátiší s lavičkou není vhodné roční období.)

Pocta vlastnímu kelímku, reklama na milkshake a úvaha o životě mincí.

když kousek od vás šumí řeka a vaše oči pozorují hvězdné nebe...

rovněž povídky/symbolické

z připravované novely Konec lesa, žánr této části je předmluva nebo upoutávka

Další poklad ze šuplíku - nedopsaná road movie odehrávající se za velkého sucha. Asi ji nedopíšu, protože už nevím, jak to mělo skončit.

Hledání sebe sama po záchodcích kdesi vprostřed pivní pěny pokrytecké normálnosti

Já jsem to ostatně vždycky říkal, že pravda je méně pravděpodobná než fikce.

.. nebojte, tahle nebude dojemná, ani sebelítostivá :))

"Říkala jsem mu, ať přestane, ale zmáčkl mě loktem pod krkem, nemohla jsem nic dělat. Taky mi roztrhl triko, to už jsem měla strach, začala jsem křičet. Myslela jsem, že mi přijdou na pomoc." Zase ten přerývaný dech jako na začátku, pýcha a vzdor jsou pryč. Utírá si nos hřbetem ruky, podávám jí papírový kapesník. "A oni přišli, jenže ne na pomoc," doříkávám za ni.

Povídka z velmi blízké budoucnosti.

Chůze podporuje myšlení. O realitě, iluzích, osamělých ovcích a oblíbených hlemýždích.

Napsáno na motivy kamarádova zážitku

Nevím, co do dalšího dílu. Poradíte?

Trochu starší text a pokus zjistit, jak to s tou prózou na literárních webech vlastně je :).