Pokračování Průzkumu ticha, tentokrát o východu slunce. Příště bude možná zátiší s lavičkou. (Fotografie tentokrát bohužel není má vlastní.)
přidáno 28.11.2015
hodnoceno 9
čteno 755(15)
posláno 0
Trolejbus zastavil na zastávce na znamení. Vystupuji. Všude kolem je pole. Netrpělivá odporná plechovka předbíhá trolejbus. Ten se zavřením dveří loučí a opouští mě. Odnáší si světlo a nechává mě v přítmí. Vydávám se po polní cestě kousek od silnice. Díky brýlím vidím ostře. Po chvilce je mi zima. Boty příjemně hřejí, ale bunda dává najevo, že není určena pro tuto část dne. Bohužel se na ni musím spolehnout, tak ji v duchu prosím, ať dělá, co může.

Zastavuji na místě, odkud je vidět všemi směry do daleka. Podle zastávky se jmenuje Hraničky, ale myslím, že víc by se mu líbilo jméno Rozzor. Jistě má rádo palindromy. Bezmračné nebe vyplňuje slabá modrá záře, která už překrývá hvězdy. Nad horizontem se vznáší pás šedé mlhy.

Opět se mi připomíná chlad. Vnímám ho. To, co se mi snaží sdělit, je logické. Slibuji mu, že příště si vezmu lepší bundu a čepici.

Východní okraj oblohy začíná červenat. Jsem tu ve správný čas. Pozorně sleduji sílící růžovou záři. Roste a pomalu přechází do oranžova. Nad pásem mlhy se začíná objevovat žlutě zářící kotouč.


Fascinuje mě to. Žasnu nad myšlenkou, že vidím něco, co mohli spatřit již naši předkové před miliony let. Co asi cítil australopitékus, když dostal příležitost vidět v optickém nekonečnu ten nádherný barvený přechod? Nevím. S každou minutou vystupuje kotouč výš a září jasněji. Stále se mohu dívat přímo na něj. Už za hodinu bude tak jasný, že by přitom hrozilo poškození zraku, ale teď je ještě bezpečný, tak si ho vychutnávám.

Okraj kotouče je ostrý. Jeho okolí přechází z oranžové barvy ve žlutou, kotouč bledne a stále víc září. Už je alespoň pět radiánů nad horizontem. Chlad se opět připomíná. Už je správný čas, tak se rozhoduji ho poslechnout a vydávám se zpět na zastávku. Dojdu k silnici, nad kterou vede do dálky trolejové vedení, a čekám. Tato linka je mi sympatická, trolejbusy jezdí každých sedm až osm minut.

Asi za tři minuty spatřuji blížící se trolejbus. Dávám mu znamení zdvižením ruky. Zastaví mi a pustí mě dovnitř. Je tu moc světla, ale jsem zase v teple a na cestě, a tak se usmívám a v mysli si přehrávám, co jsem viděl/a.

přidáno 16.12.2015 - 18:02
slunceblunce: Děkuji za názor. :-) U toho "mě" cítím opakování, ale rušivé mi nepřipadá. Možná by stačilo nahradit "mě" za "mne". Zbytečné tam určitě není. "Pustí dovnitř" by nestačilo.
přidáno 16.12.2015 - 08:25
moc pěkně popsaný východ slunce
možná bych upravila pouze větu : zastaví mi a pustí dovnitř - "mě" je zbytečné a rušivé :)
přidáno 29.11.2015 - 15:30
A42: Děkuji. :-)
přidáno 29.11.2015 - 14:53
Povedené. A slovo "rozzor" mě dostalo, ten význam sedí a ještě to pěkně graficky vypadá.
přidáno 28.11.2015 - 19:43
Singularis: nic konkrétního, taková generická filmová melodie (vymýšlená na místě)
přidáno 28.11.2015 - 19:15
Severak: Děkuji za přečtení a komentář. Co za hudbu ti začalo v hlavě znít? Byla to nějaká známá melodie, nebo prostě jen nějaké tóny?
přidáno 28.11.2015 - 18:15
Dobrý popis vycházejícího slunce (v hlavě mi u něj začala znít hudba, asi profesionální deformace) :D

Jo, a Rozzor je super název, jak pro nějakou metalovou skupinu.
přidáno 28.11.2015 - 15:37
Amelie M.: Děkuji. :-) Mám radost, že ti to vyvolalo příjemné či zajímavé pocity a myšlenky. Souhlasím, zdání klame. Děj v těchto povídkách není vůbec důležitý. Hlavní jsou ty pocity a myšlenky a osobnost vypravěče.
přidáno 28.11.2015 - 15:05
pro pocity a myšlenky, které to ve mně vyvolalo, stálo za to, si to číst.. :) zdánlivě bych to hodnotila, jako plytké a o ničem.. jenže, zdání klame.. ;) těším se na další a vrátím se brzy k předchozímu..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Průzkum úsvitu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zrada a pochopení
Předchozí dílo autora : Průzkum ticha

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Mlčeti Zlato
» narozeniny
Teeney [12], Rezavá Plechovka [10]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :
Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Apple MacBook

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2022 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku