.. lze ji obelstít? Povídka s kapkou černého humoru.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Doufám, že mi odpustíte pár překlepů, kterých jsem se v této povídce dopustil. Tato povídka byla převedena do stručnější verze pro Psance.cz
![]() ![]() ![]() ![]() |
Tak tohle vzniklo při jedné naprosto ulítlé náladě... Prosím o komentáře.:o)
![]() ![]() ![]() ![]() |
.. nedávno jsem našla v jedné knížce založený papír s touhle povídkou, kterou jsem napsala asi ještě na střední :)) tak vám ji sem bez úprav vkládám, ať máte také něco z mých telecích let :))
![]() ![]() ![]() ![]() |
Tahle povídka byla napsaná pro muže z jiné reality. Přesto ji nepovažuji za zamilovanou. Je prostě taková svá. Posuďte sami...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Experimentální povídka. Účelem experimentu je zjistit, jakou genderovou identitu čtenáři-ženy a čtenáři-muži přisoudí hlavní postavě. (Vítám i jakékoliv další komentáře, zajímá mě, jak budete povídku vnímat.)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Požadavky jedné malé holčičky ohledně toho "pravého". :)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Ne, to není dobou, to my jsme divní...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
bavi me hrat si se jmeny. proto je opakuju. kdo me zna vi jak se jmenuju a nehleda otazniky kde nejsou. nekdy sem a nekdy nejsem adrianne. a ted?
![]() ![]() ![]() ![]() |
Krátká povídka... o mužích, ženách a homosexuálech.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Povídka o Lovci Coenovi a jeho životě. Prosím o jakoukoliv kritiku a nápady které by mohli celou povídku vylepšit. :)
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
ovlivněná Bukowskim
![]() ![]() ![]() ![]() |
O ni, pro ni..
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
januve [16], petr richter [14], NiKiTa [13]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)