Šílený...Představtě si ICQ jako svět sám o sobě. Vesmír, kde místo hvězd zářej zelený kytky....

.. ze sbírky Všehomíra

Reflexe

-- -- -- Kritiku snesu -- -- --

+ báseň J. Žáčka, jinak bez anotace

Starší, z literu, myslím, že si to zaslouží, být znovu obnovena, mám ji moc rád... přestože je smutná

K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...

Podivné zjištění: Sledujeme-li představení tzv. absurdního divadla, máme z něj dojem naturalismu. -- z deníku Andreje Tarkovského

Apokalyptická mikropovídka.

:-(

Bez anotace ...---...

Malé povzdechnutí...

Jedna starší dialogová. Věnováno všem, kteří ví, co znamená někoho ztratit...

Nesnesitelná lehkost bytí? Je to smutné, poetické a patetické? Možná je to o životě! Třeba jsme všichni také listím, dokud nás někdo nesemele do kompostu nebo nespálí! Po zimě vypučíme a narodíme se na jednom stromě, abychom pomalu "dozrávali" a zezeleněli. Po létu přijde podzim a my ztratíme svou zdravou barvu a proměníme se v různobarevnou hromadu popadaných lístku, které skončí na zemi pod stromem. Pak nás někdo uklidí a vše začne nanovo! Je to taky trochu bajka! A alegorie! Vytrhnout své vlastní srdce a dát ho někomu jinému. Pořád něco někomu dáváme, přátelství, lásku, radost, ale i bolest a zklamání! A možná je taky všechno jedno! To jen my lidé se pořád v něčem pipláme a snažíme se najít odpovědi na všechny své otázky! Je to dobře, nebo špatně? Všeho moc škodí... Listí je to jedno, to je, nebo není! Nepřemýšlí, neplánuje, nemiluje a necíti nenávist nebo závist! No jo, no... :-)

:-) Kritika, kritika, kritika, kritika- SEM s ní :-)

Potřebovala jsem se vypsat ze svých dekadentních myšlenek.. Poslední dobou se cítím děsně divně, unuděně a hlavně na kulku.. No, je to jen pocit... :3

nechci se loucit, vrat se

Trochu krátké, ale Jamellie už naléhala... :D

Zatím jsem sem vkládala jen samé básničky, ale pravdou je, že můj "obor" vždycky byla spíš povídka... ...Zatančíme si...?

:-)