Tak tohle vzniklo při jedné naprosto ulítlé náladě... Prosím o komentáře.:o)
přidáno 03.06.2008
hodnoceno 21
čteno 1224(46)
posláno 0
Jako snad postý tenhle tejden sedím na zemi a koukám do zdi. Připadám si jako vyždímanej pomeranč, dokonce ani číst už mě nebaví. Ani běhat se mi nechce… Jo, jsem v krizi. A kdo za to může? JÁ.
Zvednu se, že bych třeba mohla konečně něco dělat, aspoň otevřít sešit (a tupě koukat na písmenka, který se stejně po chvíli slejou do modrejch pruhů na bílym papíře), když se najednou ozve zaklepání. Trochu mě to překvapí, ale jdu ke dveřím. VÍC mě ale překvapí to, že to nebylo zaklepání na dveře, ale na okno. (Sama sebe ubezpečuju, že ty včerejší houby v číně nebyly lysohlávky.)
Roztáhnu žaluzie… A odskočim od okna. Na parapetu stojí kluk. A ne jen tak ledajakej kluk, ale moc pěknej kluk! (Hm, svoje sexuální nevybití bych si mohla nechat na jindy.) Chvíli na mě civí (asi inteligentnějc než já na něj) a pak z něj vypadne: „Nechtěla bys mě třeba pustit dovnitř?“
Otevřu tu zasklenou věc a on seskočí ke mně. (Pak mě napadne, že mi na mysl ani na chvíli nepřišlo, že by to mohl bejt úchyl… Copak kluk s takovejma zelenejma očima může bejt úchyl?! Nebo co třeba spadlej pilot…? Asi se radši zeptám, až mu přestanu zírat na zadek.)
Sakra, zpátky do reality. (Ale ten zadek vypadá hodně reálně…!) Ježiši, já nejsem ta, kdo by tu měl mít strach z úchylů…
„Ahoj,“ zahučí a přeruší tak moje (pitomý) myšlenky. Sedne si na zem, hned vedle mojí ponožky. (Panebože, prosím, ať jí nezaregistroval…)
„Hele… Co to tu tak smrdí?“ Do háje. Zaregistroval.
„Ehm… No, víš, to je novej Ambi Pur. Jo a taky jsem tu pálila vonný tyčinky.“ Jo, teďka jsem zněla fakt chytře. Sednu si vedle něj a nenápadně zasunu ponožku pod sedačku. Máma bude mít při úklidu radost.
„No, tak… Ahoj. Co tady děláš? A jak ses dostal na náš parapet?“
„Shora.“
„Cože to?“ Vzpamatuj se, holka, zkus říct taky něco chytrýho! Nebo aspoň souvětí, to bude pro začátek stačit.
„Slyšelas mě. Shora prostě. Jako,“ zvedne ukazovák a zamíří ho na strop, „TAM odsud.“
Super, tak on je sice pěknej, ale na palici. Mám prostě kliku.
„Aha.“ Jsem mistr v inteligentních diskuzích, jo jo jo!
„Ty mi nevěříš, viď? Docela tě chápu. Ale já jsem fakt přišel z nebe. Jsem totiž tvůj strážnej anděl, víš?“
Já jsem řikala tátovi, že ty houby BYLY divný.
Zmůžu se jen na stupidní „hm“. Kdyby aspoň nebyl tak strašně k sežrání, tak by bylo lehčí ho vyhodit. Teď na mě těma očkama jen mžourá, ale kdyby je o kousek vykulil… U něj by to určitě nevypadalo, jakože má větry.
No nic, k věci. Mám v pokoji kluka, kterej si myslí, že je můj strážnej anděl. A aby toho nebylo málo, tak je to kluk, kterej absolutně naplňuje mojí představu slova „pomilováníhodnej“. Jsem v háji.
„A když seš můj, hm, anděl… Umíš lítat?“
Proboha, je to sice blázen, ale to ještě neznamená, že i já musím působit retardovaně. Stačilo by, kdybych se jen usmívala a nic neřikala? No, asi ne. Horší už to bejt stejně nemůže.
„A kde máš křídla?“ MŮŽE.
Ten pohled, kterej na mě vrhnul, by se dal přeložit asi jako „nejsemúplnejdementikdyžtysitomyslíš“.
„Jak vidíš, tak křídla nemám. A s tim lítáním to taky není moc slavný,“odvětí otráveně.
„Ty jsi nějakej sociální anděl, ne?“ uchechtnu se, ale při pohledu na jeho výraz zmlknu. Aha, pán má taky citlivý místo. Dobrý vědět.
„Jo, protože jako tvůj anděl jsem trochu zakrněl. Když zrovna nejedeš v autě, tak nemám co na práci. Z okna neskáčeš, žíly si neřežeš, celkově jsi až moc klidná, když nepočítám občasnou agresivitu vybíjenou na…“
„Počkej, ty mě chráníš, když řídím?“ zeptám se užasle.
„Tebe ne. Ty lidi kolem.“
Ha ha ha. Mohl by se přestat tak stupidně uculovat? (O tom, že má hezkej úsměv, jsem se už zmínila?) Napadá mě, že začínám uvažovat, jako by tím andělem fakt BYL.
„Jak se vůbec jmenuješ?“ No jo, asi jsem se rozhodla, že budu tu hru hrát s nim.
„Ondřej.“
„Čekala jsem, že řekneš – Gabriel, archanděl Gabriel,“ tlemím se přiblble.
„Nepleteš si to s něčím? Bond, James Bond…“ vrátí mi to a už se culíme oba.
Náhodou, je docela fajn. Sice je asi trochu cvok, ale to nevadí. Nikdo není dokonalej.

přidáno 15.06.2012 - 19:16
.."počkej, ty mě chráníš když řídím?".."tebe ne-ty lidi kolem"...:D...celkově moc pěkný .)
přidáno 23.02.2012 - 21:33
bláznivě bláznivý:)blázni mají pestrý svět a ten je zajímavý:) tím tě nechci urazit,chci tím říct,že se mi to líbí:)
přidáno 26.03.2010 - 18:32
...zaujímavé:)
přidáno 21.01.2009 - 08:32
Díky moc, možná se do toho zase pustím.:o)
přidáno 18.01.2009 - 14:59
pokračování...chci pokračování:)...každopádně, někdy jsem si říkala "chudák anděl!:D
přidáno 18.01.2009 - 14:44
pokračovááníí :-D Smála jsem se za poslední tejden poprvé :D ! CHVÁLÍM !!!!!
přidáno 17.06.2008 - 19:41
Dobře napsané, volá to po dalším pokračování.
přidáno 08.06.2008 - 17:34
Pokračování snad jednou bude, ale došla čokoláda...:o) Díky.;o)
přidáno 07.06.2008 - 10:38
Jéé :-D tak toje drsné :-D Chtělo by to pokračování, protože takových zasmáti hodných povídek jevelice málo :-) Šlehni si čokoládu a ponoř se do tajů svých myšlenek ;-)
přidáno 06.06.2008 - 13:08
Klidně bych je dala do uvozovek, ale asi už ani nerozlišuju, co jsou myšlenky a co vyprávění... Třeba příště.:o) Díky moc za přečtení.
přidáno 06.06.2008 - 12:55
To bylo fakt praštěně - krásné. Docela jsem se zasmála. Hm, co takhle dát vlastní myšlenky do kurzívy? Líp by se v tom textíku orientovalo, ale i tak za 100
přidáno 05.06.2008 - 15:45
No, taky myslím... Asi spíš moje praštěnost za TOHLE může.:o) Díky za přečtení.;o)
přidáno 04.06.2008 - 23:13
ha ha,dobrý...třeba ty houby nebyly lysohlávky:))
přidáno 04.06.2008 - 21:24
Díky moooc.:o))
přidáno 04.06.2008 - 21:18
áááááá...... řehtací perla :)... díky :)
přidáno 04.06.2008 - 21:10
To ani nemá být literární perla...;o) Jsem ráda, že ses nasmála, to byl účel.:o)
přidáno 04.06.2008 - 20:35
No, literární perla to zrovna není, ale nasmála jsem se pěkně :-)
přidáno 04.06.2008 - 13:39
Dík moc.:o) Třeba se někdy dokopu k pokračování, původně mělo být... Až si zase něco šlehnu, třeba čokoládu.:-D
přidáno 04.06.2008 - 07:29
tak tahle nálada ti dělá dobře..
;D
moc pěkný.
přidáno 03.06.2008 - 20:57
Jak říkám, praštěná nálada...:o)) To nevim, ale byly takový... takový...oválný.:-D
přidáno 03.06.2008 - 20:53
Je to trošku šáhlý, ale není to špatný...jenom..co jsi to měla k jídlu za houby?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Andělské záležitosti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Když srdce zpívá...
Předchozí dílo autora : So far so good

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku