Zájmena

To víš, že se dá
trpět o kousek víc
naučím tě litovat
neznám hranic
co cítila si ke mně
já necítím nic
a k té dramatické změně
dojde víceméně
díky tomu
že si úplně jinde
než jsem já.
Jsi marná.

Co dřív bývalá láska
je dnes pouhou šedou stopou
na umyvadle
tvoje oční stíny kapou
nesouhlasím
s pocitem viny
co zarýváš mi
křikem z pod peřiny...

Holčičko moje
nauč se s tím rvát
já prostě dokážu jen
brát
a dát sám sobě
kořeny podkopávat
to je můj řád
a to přeci kvůli tobě
nemohu víc milovat.

Málo si mě hledíš
málo si mě hýčkáš
mám zájem o všechno
a ty si všechno hlídáš
těžko si mě získáš
moje milá ženo
už máš navařeno?

A co ten výraz smutku
co za halenkou tajíš
buď šťastná,
nový den
dnes si moji přízeň znovu
zasloužíš.