|
Požadavky jedné malé holčičky ohledně toho "pravého". :)
 04.04.2008 13 1263(28) 0 |
Dlouho jedna holčička přemýšlela, kolik lidí za svůj život asi potká. Napadlo jí, že jeden z nich bude ten "pravý", ale jak ho pozná? Co když ho jen mine nebo si ho jednoduše nevšimne? Složité dilema.. Možná by si od teď měla dávat větší pozor na to, s kým se baví a jaké lidi na ulici míjí. Není nad všímavost... Stačí trocha nepozornosti a celý její zbytek života by mohla prožít s tím "nepravým" a nebo dokonce sama!
Ale ona už ví, jak se takový pan "pravý" pozná. Dozajista totiž pojede na bílém koni, se sedlem posázeným diamanty, jeho plavé vlasy mu budou vlát ve větru a neohroženě se pustí do boje i s pětihlavým drakem. Jen tasí měč, který se leskne i při naprosté tmě a všichni umlknou strachy a úžasem. Ano, to bude on. Ten "pravý".
Byla se svými požadavky naprosto spokojená, což se projevovalo tupým úsměvem. Najednou ale svraštila obočí a zlostným pohledem probodla růžový strop nad sebou.
Jedna věc jí totiž nenapadla. Co když bude mít ten "pravý" všechny ty přednosti, ale jednu podstatnou vadu – příšerné jméno? Byl by to pro ni stále ten pravý, kdyby se jmenoval třeba Famfrňous nebo Pištín? Buďto by musel vážně zauvažovat o změně jména nebo by zkrátka hledala jinde. Tak a je to vyřešené.
Než ho ale přivede domů, měla by se zeptat maminky, jestli by jí nevadilo, že má ten "pravý" sice překrásného, ale přecijenom značně "prostorného" koně. Když jí pěkně poprosí, tak jí určitě dovolí, aby bydlel v kůlně než mu tatínek postaví něco většího. Tedy alespoň v to doufala. V nejhorším případě bude bydlet u ní v pokojíčku, protože když uklidí tu hromadu plyšáku, tak se krásně vejde vedle domečku pro panenky a ještě bude mít společnost.
Vytřeštila oči a zakryla si ústa, jako by jí něco vyděsilo. Co když bude ten "pravý" zakletý v nějakou hnědou ropuchu? No to by rozhodně nešlo. Určitě by mu i po "vysvobození" zůstaly nějaké ropuší vlastnosti (jako třeba blány mezi prsty) a to tedy striktně odmítá. Když už by musel být do něčeho zakletý, tak jedině do sněžné sovy, protože by mu zcela jistě zůstala ta krásná bílá křídla, která se vždycky hodí (například s nimi bude moci létat na nákupy do večerky za rohem).
Zářivě se nad tou představou usmála a konečně už přesně věděla, jak bude vypadat ten "pravý".
Zavřela knížku "Pohádky z kouzelné truhly", která jí ležela otevřená na břiše, zhasla lampičku a usnula.
Ale ona už ví, jak se takový pan "pravý" pozná. Dozajista totiž pojede na bílém koni, se sedlem posázeným diamanty, jeho plavé vlasy mu budou vlát ve větru a neohroženě se pustí do boje i s pětihlavým drakem. Jen tasí měč, který se leskne i při naprosté tmě a všichni umlknou strachy a úžasem. Ano, to bude on. Ten "pravý".
Byla se svými požadavky naprosto spokojená, což se projevovalo tupým úsměvem. Najednou ale svraštila obočí a zlostným pohledem probodla růžový strop nad sebou.
Jedna věc jí totiž nenapadla. Co když bude mít ten "pravý" všechny ty přednosti, ale jednu podstatnou vadu – příšerné jméno? Byl by to pro ni stále ten pravý, kdyby se jmenoval třeba Famfrňous nebo Pištín? Buďto by musel vážně zauvažovat o změně jména nebo by zkrátka hledala jinde. Tak a je to vyřešené.
Než ho ale přivede domů, měla by se zeptat maminky, jestli by jí nevadilo, že má ten "pravý" sice překrásného, ale přecijenom značně "prostorného" koně. Když jí pěkně poprosí, tak jí určitě dovolí, aby bydlel v kůlně než mu tatínek postaví něco většího. Tedy alespoň v to doufala. V nejhorším případě bude bydlet u ní v pokojíčku, protože když uklidí tu hromadu plyšáku, tak se krásně vejde vedle domečku pro panenky a ještě bude mít společnost.
Vytřeštila oči a zakryla si ústa, jako by jí něco vyděsilo. Co když bude ten "pravý" zakletý v nějakou hnědou ropuchu? No to by rozhodně nešlo. Určitě by mu i po "vysvobození" zůstaly nějaké ropuší vlastnosti (jako třeba blány mezi prsty) a to tedy striktně odmítá. Když už by musel být do něčeho zakletý, tak jedině do sněžné sovy, protože by mu zcela jistě zůstala ta krásná bílá křídla, která se vždycky hodí (například s nimi bude moci létat na nákupy do večerky za rohem).
Zářivě se nad tou představou usmála a konečně už přesně věděla, jak bude vypadat ten "pravý".
Zavřela knížku "Pohádky z kouzelné truhly", která jí ležela otevřená na břiše, zhasla lampičku a usnula.
30.04.2009 - 18:55Tak přemýšlím jestli to myslíš stejně jako já. Já v tom vidím rozpor mezi tím, že hledáme toho pravého, ale jakmile má koně, najednou se nám nelíbí. A nezáleží na tom, že je to "ten pravý". Myslíme to stejně?
30.04.2009 - 16:45Děkuju.:) Myslím, že v dnešní době přicházejí děti hodně rychle o iluze, takže tímhle stylem už jich asi moc nepřemýšlí...
29.04.2009 - 15:50Za způsobené potíže se omlouvám..:D Ale děkuju za chválu, od Tebe mě to obzvlášť těší.:)
29.04.2009 - 14:42Jak je možný, že jsem se toho dobrala až teď, to vážně netušim, ale každopádně - předposlední odstavec mi způsobil na semináři algoritmizace značné potíže s profesorem, protože jsem mu nebyla schopná vysvětlit, čemu se směju :D moc pěkný :)
04.04.2008 - 18:13striktně s měkkým i prosím... :).. Jinak je to hezky a příjemně napsaný. Něco mezi zamyšlením, sněním a povídkou. Zajímavý nápad...
04.04.2008 - 17:37Už jsem ti to říkala, ale klidně to zopakuju, je to skvělý :o) Takhle blbej úsměv jsem už neměla dlouho :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ten "pravý" : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dopisy Marianně
Předchozí dílo autora : Saniah a Izolda
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.
