O ni, pro ni..
přidáno 03.08.2008
hodnoceno 10
čteno 1258(21)
posláno 0
29. červen 2008, 22.52 hodin

Seděla jsem na okenním parapetu a hleděla ven.
Až na pár lamp, jejichž světlo skomíravě osvětlovalo ulici, byla téměř tma. V myšlenkách jsem byla stále v jejím náručí. Její na dotyk hebké vlasy mě šimraly na tváři a teplý dech na krku. Já šla však ve vzpomínkách ještě dál.
Ta chvíle, kdy jsem poprvé ucítila její rty na mých. Polibky, které byly na jednu stranu něžné a přesto mě naplňovaly neskonalou touhou. Chtěla jsem víc. Kůže jemná jako hedvábí, avšak rozpálená snad do běla, se ke mě tiskla a já ji věnovala mnohá pohlazení. Žhavé polibky a objetí..
Lehce jsem zavrtěla hlavou a pohlédla do pokoje, který byl zahalen stínem. Měsíc na obloze svou mdlou září osvětloval štíhlé tělo nádherné dívky. Její vlasy se třpytily jako rubíny, jen nádherně modré oči byly zavřené. Tiše spala.
A mě na rtech hrál pobavený a šťastný úsměv.

5. červenec 2008, 3.13 hodin

Slzy kanuly po tváři a já ležela v rozestlané posteli. Prostěradlo bylo skrčené a na polštáři ležela spousta zvadlých okvětních lístků růže, které by stejně radost neudělaly. Cítila jsem se tak osamělá.
Její něžný hlas, který mi tak chyběl, jsem netrpělivě očekávala již několik hodin. Avšak nejen její hlas. Ta hedvábná kůže, lesknoucí se potem po nekonečné noci a rty pootevřené v návalu rozkoše. Toužila jsem opět políbit všechna její znaménka a v žáru noci na její kůži zanechat důkaz lásky. Prsty mě svrběli od neustálého oddalování doteků a hlas se mi pořád zadrhával. Přála jsem si, vidět ji. Zase ji obejmout a nepustit. Vždyť sama věděla, že mé srdce buší jen a jen pro ni. Že jsem se nemohla dočkat až opět pohlédnu do jejich očí a přitisknu své rty na ty její.
Přestože byly žaluzie roztažené, do pokoje vnikalo pouze málo světla, nebe bylo zatažené a tmavé. Snad soucítilo s mým žalem a chápalo mou nekonečně hříšnou touhu. Chladný vánek zahalil mé hořící tělo a já naposledy vydechla.
Ne, nebudu plakat. Už to nebude trvat dlouho..

11. červenec 2008, 18.05 hodin

Smála se.
Byla jsem si téměř jistá, že jsem zaslechla smích. Roztržitě jsme se ohlédla. Pomalým krokem vešla do místnosti a na rtech ji hrál opravdu úsměv.
Nepiš pořád. Řekla se smíchem a posadila se na postel. Rychle jsem vstala a šla k ní. Vlasy ji voněly po kokosu a oči se leskly.
Ty jsi pila ? Trochu jsem se zamračila a vyčkávala na její reakci. Usmála se ještě více zavrtěla hlavou. Spokojeně jsem pohodila hlavou a vtiskla ji polibek na šíji. Najednou jsme opět ležely v posteli. Pevně jsem ji svírala v náruči a nehodlala pustit. Její chladné tělo se pomalu rozehřívalo a já cítila její rty na mém dekoltu. Když jsem se začala smát, pohlédla na mě s pozdvihnutým obočím.
Lechtá to. Špitla jsem s ruměncem na tváři a ona se také rozesmála.
Raději mi něco zazpívej. Spočinula na mě pohledem.
Ale já přece neumím zpívat. Snažila jsem se odporovat.
Ale umíš, no tak.. zpívej. Pevně jsem se k ní přimkla a spustila.

playground school bell rings again
rain clouds come to play again
has no one told you she's not breathing?
hello i'm your mind giving you someone to talk to
hello


Mlčky mě pozorovala a hladila po tváři. Nevěděla jsem zda-li nemám přestat, ale její pohled mi naznačoval, abych pokračovala. Její vlasy se leskly a ten sladký úsměv..

if i smile and don't believe
soon i know i'll wake from this dream
don't try to fix me i'm not broken
hello i'm the lie living for you so you can hide
don't cry


Z copu se mi uvolnil pramen dlouhých vlasů. Chtěla jsem ho zastrčit za ucho, ale ona mě zarazila. Odtáhla mou ruku a znovu pramínek uvolnila.

suddenly i know i'm not sleeping
hello i‘m still here
all that‘s left of yesterday


Při poslední sloce jsem zavřela oči. Když jsem je posléze otevřela, uviděla jsem její oči zalité slzami. Láskyplně jsem se na ni usmála a ona úsměv opětovala.
To bylo tak krásné. Tak nádherné..
Nepřeháněj. Napomenula jsem ji něžně.
Nepřeháním. Bylo to tak krásné, až se mi chtělo zpívat s tebou.. Vrtěla hlavou a další slza se přehoupla přes víčko.
A proč jsi nezpívala ? Zeptala jsem se udiveně a setřela ji slzy.
Já přece neznám slova..

přidáno 27.04.2013 - 19:19
Uf.. moc pěkná, zůstala pod kůí .)
přidáno 12.08.2008 - 20:32
hodně zvláštní... hodně pocitové.. hodně.... dobré... asi :)
přidáno 08.08.2008 - 15:08
zezacatku.. mi to prislo trochu divny..
ale na konci.. jsem vedela, ze je to dobry.
hodne dobry dilo.
jo.
přidáno 08.08.2008 - 12:57
Jak by řekl klasik (nevím zrovna který): "Nejlepší autor je život." a tvůj život je sakra dobrý autor. ;)
přidáno 06.08.2008 - 21:43
Děkuju, .. :)
přidáno 06.08.2008 - 21:42
jj, souhlas s Azurem... Tohle se prostě... povedlo.
přidáno 06.08.2008 - 21:34
Děkuju .. a pro - black.heart : Tohle je ze života, je to o mě a mé přítelkyni.. takže, myslíš, že nevím, jak se milují dvě dívky ? Kašlu na moderní téma, já píšu, co cítím.
přidáno 06.08.2008 - 08:40
dve slecny... moderni tema /vis, jak se miluji dve divky?/ a nejaka citlivost v tom... ale prijde mi to trochu nevyzrale... lec poetika v tom je...
přidáno 06.08.2008 - 02:02
tak k tomuhle nemám co jiného říct... než: Bomba! bezvadné, všechno! :)
přidáno 05.08.2008 - 23:56
Co říct? Snad jen...don't cry...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vlasy jako rubíny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ten nejlepší prázdninový den
Předchozí dílo autora : Třináct rudých růží

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku