posouzení nechám na vás..:)

Rád bych rozpoutal na tohle téma i diskusi. Je nesprávné podvést? Opravdu vždy? Existují výjimky? Existuje omluvitelná nevěra?

Hodina biologie. Jak inspirující. Díky za komenty. :)

Zapojuji se do dnešní sněhové nadílky - básnické. Ještě to tak není, ještě je u nás šedivo, ale moc bych už to takhle chtěla.

O tom, co dnes zůstává po mrtvých.

Přicházejí v období kolem osmi, deseti let. Dobře si na ně vzpomínám, také mi bušily do spánků a táhly mě na dno propasti. Padala jsem pod jejich tíhou hloub a hloub do závratě, ze které se až točila hlava. Každý se s těmi otázkami musí vypořádat sám v sobě, zmuchlat tu zmatenou úzkost do malé černé kuličky a zakopat až na dno své mysli. Tam předaleko, kamsi až pod práh dveří, které ještě dlouho nechce otevírat.

Taková lehká inspirace "Pavanou za mrtvou infantku" Maurice Ravela.

pro všechny, co se bojí udělat první krok :)

Jak ze mě vylítla tak jsem ji zastřeli...

Ze sbírky: "Pro Český Národ"

´´´´

No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

podzimní nostalgie