wow! moc pěkný.. mrazí z toho konce "...po objetí z lásky a ne ze soucitu..." cítím...

krásná... i dlouhé básně mají své kouzlo :-) že srdce realitu zamyká je nejvíc! stejně jako konec... velmi vydařená, hřejivá... protože tlukotu srdce se nic nevyrovná...

Bylo to tu už tisíckrát, ale málokdy to byla poezie.
Tys nenechala ten motiv jen tak plytce protéct mezi prsty.
Jsem ráda, že jsem četla :-)

I pro mě hluboký zážitek. :-)

Souhlasím. Jednou nahoře a jednou dole, nevědět a tápat, to je v životě běžné.
Hezké dílko.

Kohouti ťukající do jiter mě posadili na prdel.
Tohle umí jen básníci.
Nepěkně závidím

S tou anotací jdi do prdele! Nebaví mě Tvá pozérská gesta a výkřiky.

Baví mě Tvé básně. Hodně mě baví!

Pláč chladí srdce aby neshořelo. Když dojdou slzy, je zle. Není dobré jimi plýtvat na polštář...

Jako vždy velmi niterná báseň...

Víš, kdo jsi! Stýskalo se mi :-)

Vyvolává spíš chvění... iluzi letního dne .. horkého poledne. .
Zaujalo :-)

Ach jo... Takhle si na rovině rozbít hubu.

holka.přes.ulici: oslov radek: Mlčeti Zlato: Whetley: Díky Vám všem! :)
jo_: Ahoj Jo, děkuji ti mockrát za čas strávený pod mými díly a za milé komentáře. Vždycky takové reakce příjemně nakopnou.

Bláznivý úlet,
vztah, co skončil náhle?
Člověk chce šílet
či jak pes výt táhle.

Bylo to krásné,
vše však jednou skončí,
pak slůvky básně
minulost se loučí.

Vypadne hbitě
a zbývá jenom snění,
kdo přesvědčí tě,
že to konec není?

Život odtroubil
pouze konec té leče,
krásný sen to byl
vzpomínkám neuteče...

Člověk se a chvilku ponoří do stavu, kdy i vlastní vzpomínky zas vystupují ze snové říše, ale je třeba se probudit a jít dál...

Líbí

Díky za pozitivní reakce, byť je na část textu. Nevím, měl bych tomu dát jinou pointu?

To není dobré, to je nádherné...
Strašně moc díky.

jo_: díky.

krásná... začínám mít slabost pro tvoje básně :-) btw. při čtení mi naskočil Murakamiho Sputnik... :-)

závidím vlaštovkám jejich let a tobě lehkost, s jakou necháváš slova něžně tančit a kolik citu do nich umíš vložit... při čtení se tetelím blahem a těším se, že láska v takové "nadoblačné" podobě přeci jen existuje... klobouček až na zem...

došla mi slova... tak budu jen v němém úžasu mlčet a číst znova a znova... a řeknu snad jen toliko - chtěla bych v ruce držet sbírku tvých básní...