být tvojí liškou a obilím co v srdci ti zlátne...

zemřít pro lásku a něžné doteky krást
věřit v nekonečno bytí a toužit a snít
a taky tonout milovat a chtít
a ztrácet se v touze žití
tisíckrát...

padat do lásky a pak lapen být
spolu na měsíc do tmy tiše výt
a uvnitř tebe se probudit
a už nikdy nestudit
jen naživu být jak ještě nikdy...

tančit když nebe otvírá svoji náruč
a padat do té tvé nezkrotné
tančit možná až trochu překotně
a pak se ti schoulit do dlaní
a čekat na slunce padání
i ve dne...

šeptám tvé jméno a ty přicházíš blíž
už se stínů nebojíš
lásko má jsi řeka co plynula
a teď bouříš od radosti jak oceán silná nezkrotná
ach touho má závratná
podlamují se mi kolena a padám
a přitom s racky za obzor létám
ale strach už nemám...

toužím nenávidím miluju a umírám
ale nezrazuju... lásko má
odvěká
jsi naděje co nečeká...