*Čím více chce člověk, tak jako strom, do výše růst..tím silněji tíhnou jeho kořeny do země, do hlubin, do temna....
Děkuji za fajný počtení :) ..a ráda bych Ti doporučila, jestli jsi již nečetla, NikdyKde Od Gaimana..nedávno jsem dočetla, moji první urbanfantasy..a je to moc vydařené ;)
jo_: tvá tvorba je pro mě velmi inspirativní a vyvolává ve mě tvořivou odezvu. DĚKUJI
Koukni se na toho bájného ptáka,
ta jeho vznešenost strašně tě láká.
On naší je nadějí, on je tím darem,
dotyků vzrušených věčný je plamen.
Kolikrát spadli jsme do prachu cest?
Tolikrát bludištěm chtěla's mě vést!
Cestu ven našla jsi, a já šel za tebou,
Snad padlí andělé jednou nám prominou.
Kéž prominou doteky - a možná i více,
nocí jsme planuly, jako dvě svíce.
Postel se změnila, v kovový chrám,
pod křídly Fénixe, srdce ti dám.
Koukni se na toho bájného ptáka,
ta jeho vznešenost strašně tě láká.
On naší je nadějí, on je tím darem,
dotyků vzrušených věčný je plamen.
Kolikrát spadli jsme do prachu cest?
Tolikrát bludištěm chtěla's mě vést!
Cestu ven našla jsi, a já šel za tebou,
Snad padlí andělé jednou nám prominou.
Kéž prominou doteky - a možná i více,
nocí jsme planuly, jako dvě svíce.
Postel se změnila, v kovový chrám,
pod křídly Fénixe, srdce ti dám.
Doufám,že se zdržíš.Tohle je jako rozhovor dvou Lysohlávek co si vyrazily k tetě Mochomůrce na štrůdl. Ale zajímavý.Dík
Umouněnka: mahdal: holka.přes.ulici: díky! :)
Jak píše Umouněnka - nadýchané, romantické. Navíc se zajímavými prvky surrealismu. Moc pěkná věc na večerní rozjímaní.
Moc dobré. A "něha na propustku" mě hodně oslovila...
holka.přes.ulici: Růže je krása která však bolí

