29.10.2019 - 20:55
4(2.)Zajímavý nápad, úžasné obrazy a rezonuje v duši. Musím říct, že ji nebudu číst jen jednou.
29.10.2019 - 20:323(2.)Zajímavé téma i zajímavý motiv; trošku mi přišlo, že rýmy byly do básně vloženy až násilím. Není nutné za každou cenu hledat zvukovou shodu. Líbí se mi ta myšlenka se jménem a jistým (nedořešeným) tajemstvím.
29.10.2019 - 17:147(2.)to se teda brzo rozlítáváš, a stejnak to v tak krátké větě nedává smysl. Co je frnda?
29.10.2019 - 11:567(1.)Toto patří maximálně do deníku...a spíš ještě tak soukromého papírového, a ne mezi básně. Smaž to.
28.10.2019 - 15:011(1.)pravdivá báseň, dnes ľudia nevedia len tak oddychovať a byť sami so sebou - potrebujú pôžitky za každú cenu
26.10.2019 - 15:587(3.)holka.přes.ulici: Aji tři :D ne když člověk před spaním na toho dotyčného nemyslí většinou se o něm pak ani nezdá :D
26.10.2019 - 15:497(2.)Pajalord: Bohužel musím varovat, že to moc nefunguje.. Doporučuju rovnou dvě! :)) Díky za návštěvu!
26.10.2019 - 06:4511(9.)Tentokrát je mi bližší ta první báseň než haiku; v haiku mi asi vadí ti jeřábi, protože to mohou být rostliny, stroje nebo ptáci. Kdyby to nebylo na knize básní, byli by nejpravděpodobnější ptáci, ale na obálce knihy z toho může být cokoliv a to už pak není hezké, když vlastně nevíme, co se tam to kotě snažilo chytit.
Z toho, jak ve stéblech vlasů zazářila voda, mám moc vzácný a příjemný pocit. Připadá mi, že se musela spíš zatřpytit než zazářit, ačkoliv třpyt je také druh záře. A vrtá mi hlavou, že stébla vlasů jsou vlastně jednotlivé vlasy, škoda, že se tak nenazývají. Když je vlasů hodně, jednotlivého vlasu si nevážíme, abychom ho pojmenovali podle tvaru, přičemž tvar stébla určitě má. Jenže to je škoda. Vlas je krásný, svým tvarem, barvou i pevností, a nemůže za to, že jsou vedle něj další tisíce stejně krásných vlasů.
Za samostatnou úvahu (či báseň) by pak stálo stéblo vlasu v polévce, ale to už se i po vytažení třpytí tak nepatrně, že pozitivní pocity obvykle nebudí. (Obzvláště ne u člověka, který pak tu polévku má jíst.)
Z toho, jak ve stéblech vlasů zazářila voda, mám moc vzácný a příjemný pocit. Připadá mi, že se musela spíš zatřpytit než zazářit, ačkoliv třpyt je také druh záře. A vrtá mi hlavou, že stébla vlasů jsou vlastně jednotlivé vlasy, škoda, že se tak nenazývají. Když je vlasů hodně, jednotlivého vlasu si nevážíme, abychom ho pojmenovali podle tvaru, přičemž tvar stébla určitě má. Jenže to je škoda. Vlas je krásný, svým tvarem, barvou i pevností, a nemůže za to, že jsou vedle něj další tisíce stejně krásných vlasů.
Za samostatnou úvahu (či báseň) by pak stálo stéblo vlasu v polévce, ale to už se i po vytažení třpytí tak nepatrně, že pozitivní pocity obvykle nebudí. (Obzvláště ne u člověka, který pak tu polévku má jíst.)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
LUKiO [18], Pettysha Tredici [18], katitek [18], Josefína Leknínová [18], Milady [18], Aenrillaris [16], Zuzana11 [14], slecnax [13], bigmisch [11], Vladana [7], alfiozo [2]» řekli o sobě
Severak řekl o tlachapoud :Střez, střez se Tlachapouda, milý synu. Má tlamu zubatou a ostrý dráp. Pták Zloškrv už se těší na hostinu, vzteklitě číhá na tě Pentlochňap. -- Lewis Carrol: Alenka v říši divů (a za zrcadlem) (v překladu Aloyse a Hany Skoumalových)
