Mlčeti Zlato to vystihl... frustrující... a přece krásné... proč? je v tom kus strachu a obav? to vyděšení z toho, že by se sen mohl přece jen splnit a že by už pak "nebylo o čem snít"? nebo že by splněný sen nesplnil "očekávání"? ...

človíček: Kéž bych měla ve vesmíru taky zahradu poznání :)

krásná báseň, nějak je mi z ní hezky... :-)
btw. i já hořím nedočkavostí, co že to je st... ;-)

Singularis: Což o to, žánry čtu různé. Svět nekonečných možností mi však asi zůstane vždy nejblíže :)

Máš pravdu, moderní svět už se trochu otřásá v základech. Než se pro mě nadobro ztratí budu se mu snažit porozumět.

market, vyborna, ctu v ni... nejvic je ten zacatek...

slavek: :-D dávala jsem ti schválně náskok:-D ty slavku, a co ted jako mam ja dodat, kdyz jsi uz vsechno rekl? :-)

slavek: Zatracené T :D Dlouho sem uvažovala zda to sem dám. Původní verze je delší a popisuje celý jeden den ve fantasy realitě. Leč snažím se o svůj detox, tak jsem to radikálně zastřihla :D

Krásný popis profesionální deformace. Proto si myslím, že by lidé měli víc číst realistická či naturalistická díla, která jim ve vnímání a chápání reality pomohou, a ne fantasy, která jim realitu spíš zastřou a odnaučí je rozlišovat mezi fikcí a lží.

A nevzdychej, že jsi pro moderní svět ztracena. On nebude trvat zase tak dlouho. Možná je spíš moderní svět ztracen pro tebe...

Moc děkuji za pěkné komentáře.

Ještě jednou díky za komentáře.

Dík za komentář.
Jenom, "St"?
- Standard Time
- Svatý Tomáš
- Star Trek
?

Pěkný popis bezútěšnosti. Proč jen je jí v životě tolik?
Díky.

Zase jedna z věcí, co jsem si musel číst několikrát. Hodně se mi to líbí. Mimo jiné proto, jak podobně to cítím. Léta jsem žil v prvním odstavci, teď jsem v druhém. Jen si nejsem jistý, jestli bych chtěl do třetího. Člověk přece potřebuje nějaký únik...
A když tak toužíš po kritice, na konci prvního odstavce máš ve slově "zase" navíc "t". :o))

Letí St

Zdařile

Život je projekcí našich myšlenek skrze promítačku našeho těla na plátno našich iluzí.V lepším případě jde o kultivaci režiséra v Našem podání.

Včela ze mně včelaře udělala
u koně před prací trávím rána
v zájmovce přemítám nad osudy lidí
v knihách autoři do mé duše
snad vidí,odpoledne
zahradníka potkám v sobě
ve vesmíru pěstuji poznání
snad trochu rozumím tobě.
inspirace je naše nadání.

Rosa: No, především se nepovažuji za žádného spisovatele, tím méně pak kritika. Pár cestopisů (zde "Paříž 2019 I, díl 1." ;o) ) a jiných drobností jsem ale napsal.
Ten tvůj na mě působí bezchybně, stylisticky i obsahově. Výborně se čte. Obsahuje to co má - informace i dojmy. Snad jen špetku humoru bych přidal. Ale to je opravdu, jak dnes s oblibou plkají politici, "marginální". Rád si přečtu tvoje další díla.

Rosa: ...miluji pocit neznáma a nejistoty...

Doporučuji Lucas Bridge trail z Estancia Harberton do Tolhuinu. Pouze s kompasem a mapkou nakreslenou od 90. leté babičky. Tam potkáte jenom bobry a dravé ptáky. Močály, vývraty.
Anebo zabloudit na tři dny v Laosu na Hočiminově stezce v krajině zdevastované Agentem Orangem. Ale zajímavé je, že největši slzičky byly v Bielowiežském pralese, přitom to bylo zabloudění jen na tři hoďky. Atd.

Nemůžu si pomoci, ale přesně takovéto jednoduché střídavé rýmy bez krucánků u kterých nemusím číst mezi řádky... mám prostě nejraději. Když to pěkně zní a hladí a téma... téma tak důležité jako toto! Nádhera.